Civilizace•8. 12. 2007•8 minut
Démon Skála
Kdysi hluboko v 70. letech našel Jaroslav Skála na půdě protialkoholní léčebny u sv. Apolináře kupu cigaretových nedopalků, svědectví o zakázaných dýcháncích svých svěřenců.
![](https://respekt.mgwdata.net/90b91e/2009/03/20764130_2007-2458-mobr-56skalaR502007nahled.jpg)
![Fotografie: Naučím vás zacházet se svobodou. - Autor: Karel Cudlín](https://respekt.mgwdata.net/41444d/2009/03/20764120_2007-2458-vobr-56skalaR502007.jpg)
Kdysi hluboko v 70. letech našel Jaroslav Skála na půdě protialkoholní léčebny u sv. Apolináře kupu cigaretových nedopalků, svědectví o zakázaných dýcháncích svých svěřenců. Doktor Skála vajgly pečlivě sesbíral, a když se pacienti sešli k pravidelné odpolední terapeutické skupině, vysypal je doprostřed kruhu na podlahu. „Dokud se tohle nevyřeší, tak se odsud nehneme,“ řekl a usedl do čela. „Snad čtyři hodiny bylo ticho,“ vzpomíná psychoterapeutka Jitka Vodňanská, která tehdy se Skálou skupiny vedla. „On to vydržel, dokud se chlapi nezačali přiznávat.“
O tvrdých a důsledných metodách zakladatele české „alkohologie“ Jaroslava Skály, který před dvěma týdny v jednadevadesáti letech zemřel, koluje bezpočet historek. Na vlastní kůži je zažila nejedna celebrita, dostaly se do knih i na plátna kin. Už méně se ale ví, kam se léčba alkoholismu posunula v časech svobody a jestli Skálovy recepty stále ještě platí.
Jako děti
Muž, který v září 1948 spolu s několika pacienty poprvé kráčel napříč zahradou k opuštěné budově u sv. Apolináře, si během let vysloužil mnoho charakteristik – nesnesitelný pedant, cholerik, bachař, tvrdohlavý dříč i člověk s velkým pochopením pro lidi na dně. Tím vším Jaroslav Skála bezpochyby byl, stejně tak v něm ale česká psychiatrie měla…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu