Konec španělské amnézie
Tři roky lehávala v horách oblečená a na holé zemi, pila vodu z řeky a neměla co jíst. Remedios Monterová (81), bývalá bojovnice proti frankismu, příslušnice tzv. maquis neboli guerillových jednotek, dnes cítí velkou satisfakci.
Španělská společnost není tak rozdělená jako parlament.Tři roky lehávala v horách oblečená a na holé zemi, pila vodu z řeky a neměla co jíst. Remedios Monterová (81), bývalá bojovnice proti frankismu, příslušnice tzv. maquis neboli guerillových jednotek, dnes cítí velkou satisfakci. „Je to vůbec první demokratická vláda, která nám díky zákonu o historické paměti přiznala zásluhy v boji proti frankistické diktatuře. Už nejsem kriminálnice a vražedkyně,“ říká dnes téměř slepá paní Monterová.
Prolomit ticho
Španělský parlament odhlasoval předminulý týden jeden z nejvíce polemických zákonů v historii Španělska. Zákon o historické paměti má přezkoumat frankistickou minulost a přiznat odškodnění obětem diktatury. Mimo jiné mají být odstraněny veškeré, na mnoha místech stále přítomné symboly frankismu – sochy, názvy ulic pojmenovaných po příslušnících Frankovy falangy nebo také sošky bývalého diktátora, jež trůní na oltářích ve španělských kostelech. Generál Franco totiž po celou svou diktaturu bojoval za tradiční církevní hodnoty, proti barbarství, anarchii, republikánům a komunismu a církev mu v jeho boji věrně pomáhala. Nový zákon tedy pobouřil nejen ty, kdo chtěli španělský nevyřčený status quo ohledně mlčení o minulosti zachovat, tedy zejména opoziční lidovce (PP), ale také církevní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
