Konec španělské amnézie
Tři roky lehávala v horách oblečená a na holé zemi, pila vodu z řeky a neměla co jíst. Remedios Monterová (81), bývalá bojovnice proti frankismu, příslušnice tzv. maquis neboli guerillových jednotek, dnes cítí velkou satisfakci.

Španělská společnost není tak rozdělená jako parlament.Tři roky lehávala v horách oblečená a na holé zemi, pila vodu z řeky a neměla co jíst. Remedios Monterová (81), bývalá bojovnice proti frankismu, příslušnice tzv. maquis neboli guerillových jednotek, dnes cítí velkou satisfakci. „Je to vůbec první demokratická vláda, která nám díky zákonu o historické paměti přiznala zásluhy v boji proti frankistické diktatuře. Už nejsem kriminálnice a vražedkyně,“ říká dnes téměř slepá paní Monterová.


Prolomit ticho
Španělský parlament odhlasoval předminulý týden jeden z nejvíce polemických zákonů v historii Španělska. Zákon o historické paměti má přezkoumat frankistickou minulost a přiznat odškodnění obětem diktatury. Mimo jiné mají být odstraněny veškeré, na mnoha místech stále přítomné symboly frankismu – sochy, názvy ulic pojmenovaných po příslušnících Frankovy falangy nebo také sošky bývalého diktátora, jež trůní na oltářích ve španělských kostelech. Generál Franco totiž po celou svou diktaturu bojoval za tradiční církevní hodnoty, proti barbarství, anarchii, republikánům a komunismu a církev mu v jeho boji věrně pomáhala. Nový zákon tedy pobouřil nejen ty, kdo chtěli španělský nevyřčený status quo ohledně mlčení o minulosti zachovat, tedy zejména opoziční lidovce (PP), ale také církevní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















