Během kreslení jsem cítil úlevu
David B. je u nás známý především díky svému autobiografickému dílu Padoucnice.
Vaše Padoucnice je intimní příběh, který zachycuje změnu, jíž vaše rodina prošla po zjištění, že váš starší bratr má epilepsii. Ukazuje zkoušení nejrůznějších alternativních léčebných postupů, které ho měly vyléčit, i smíření se s nemocí a konzervativní farmaceutickou léčbou. Jak vaše rodina reagovala, když takhle otevřený komiks vyšel?
U prvního dílu se maminka zlobila. Měla dojem, že si vymýšlím. Říkala, že jsem byl vždycky takové uzavřené dítě, a teď najednou tohle. Zaskočilo ji, kolik si toho a jak přesně pamatuju. Že jsem o našem životě vytvořil komiks, s tím se úplně nesmířila dodnes, ale už je to lepší, zvykla si. Bratr je po všech těch silných lécích, které tlumí frekvenci jeho záchvatů, na tom dost špatně, mluví i myslí pomaleji, takže můj komiks jenom prolistoval, nečetl ho. Ale jednou mi k Padoucnici řekl dost důležitou věc: že by na mém místě chtěl na tu nemoc co nejrychleji zapomenout, a ne o ní vytvořit šestidílný komiks a tím si ji neustále připomínat. Myslím, že dodnes nechápe, proč jsem to udělal.
Proč jste to tedy udělal?
Byla to terapie, způsob, jak se vyrovnat s dětstvím a dospíváním, které byly silně ovlivněné bratrovou nemocí. Během kreslení jsem cítil úlevu.
Proč jste si pro své vyjádření vybral právě komiks?
To je velmi jednoduché. Už v dětství jsem věděl, že chci vyprávět příběhy, a zároveň…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
