A kdo tě bude hlídat dnes?

Oblíbený bonmot říká, že domovy důchodců jsou pomstou dětí za to, že je rodiče odkládali do jeslí. Hrůza z devastujících socialistických ústavů trvá, ale s tím, jak přibývá novorozeňat, začínáme řešit, čím je nahradit. V nejvyspělejších zemích Evropy se to dnes hemží mateřskými asistentkami, denními matkami či nabídkou více či méně kvalitních zařízení, do nichž je možné běžně přihlašovat už dvouleté děti.

V Česku je zatím možností poskrovnu. Chůvy a soukromé jesle přijdou draho, obecních zařízení je málo a pokusy rodičů zakládat svépomocné spolky narážejí na příkrov právních bariér. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas sice slibuje, že iniciativním rodičům rozváže ruce, ale zatím to vypadá, že to nebude stačit.

Nevyplatí se to

Na to, že dlouhá mateřská dovolená, zablokovaný trh práce a chatrná síť předškolních zařízení nepřístojně brzdí české matky v návratu do práce, si v Respektu naposledy stěžovala bývalá členka bankovní rady ČNB Michaela Erbenová. Tu situaci zažila nedávno s vlastními malými dětmi. „Nemáme babičky a jesle jsem vyloučila. Děti v nejútlejším věku mají přece jen rády svoje rituály a prostředí,“ líčí bývalá bankéřka svoji cestu. Řešení pro Michaelu Erbenovou se tedy jmenovalo chůva. Plat takové „profesionální babičky“ sice kopíruje průměrnou mzdu (asi dvacet tisíc korun), ale Erbenová si ji nemůže vynachválit. „Děti…