2007-53-mobr-06A.gif
2007–53-mobr-06A.gif • Autor: Respekt

2007-53-vobr-06A.jpg
Fotografie: Jan Kubice: Co jsem chtěl, už jsem řekl. Teď je to na dalších a doufám, že v tom nezůstanu sám. • Autor: Respekt

Média – včetně tohoto listu – ji překřtila na největší korupční aféru historie České republiky. Brodit se jí a ztrácet v ní nervy musel každý, kdo loni otevřel noviny či zapnul televizi. Osm „velkých ryb“ pod zámkem a některé z nich už začaly veřejně sypat první informace o rozsáhlé korupční síti. Hltali jsme policejní zprávy o propojení politiků, těch nejbohatších podnikatelů a gangsterů plní naděje, že se konečně vnese světlo do temných koutů zdejšího vládnutí.

To bylo loni v březnu. O dva měsíce později porodila „biolihová aféra“ nechtěné dítě: proslulou zprávu svého vyšetřovatele Jana Kubiceho, že špičkami státní správy prorostl organizovaný zločin. Policejní důstojník Kubice se obrátil na parlament, aby – jak naznačil – ubránil práci svého týmu před útoky zkorumpovaných úředníků, kteří na příkaz zkorumpované politické elity chtějí zamést stopy. To všechno bylo dost na to, aby si i otrlé povahy řekly: Tak tohle už se přece vyšetřit musí, to nejde zapomenout ani zamést pod koberec.

Ale zdá se, že optimismus nebyl na místě. Uplynul půlrok a z biolihové aféry je další policejně-mediální „pomníček“. Vyšetřovatelé ani státní zastupitelství neoznámili od léta žádné nové objevy či vývoj. A je opravdu dobrodružstvím zjišťovat, jak – a zda vůbec – probíhala další pátrání.

Za třicet v českých, Miloši

„Aféra biolíh je čítankovým příběhem o tom, jak dokáže stát vytvořit korupční prostředí, jak se ho snaží politici využít, i toho, jak složité je zatím v této společnosti policejní vyšetřování tak významných případů,“ říká ministr vnitra Ivan Langer. „Jde o závažnou věc a Nejvyšší státní zastupitelství mu věnuje patřičný kontrolní zájem,“ dodává nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. „Pátrání dál probíhá, z ničeho jsme neslevili,“ vysvětluje tisková mluvčí Kubiceho útvaru Blanka Kosinová. To pořád vypadá nadějně, problém ale nastává při pokusu zjistit, kam vlastně vyšetřování pokročilo.

Není to samozřejmě překvapení. Slova „nic vám neřekneme, mohlo by to poškodit vyšetřování“ slýcháváme od všemožných policejních vyšetřovatelů, šéfů, mluvčích nebo státních zástupců už roky. Toto mlčení se ovšem spojovalo s érou dlouholetého ministra vnitra a později premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), který na šéfovská křesla v policii vrátil řadu předlistopadových kádrů a podle všeobecně panujícího podezření si je zavázal ke služebnosti. Teď je ale u moci nová vláda zaklínající se otevřeností, která boj proti korupci a závažným ekonomickým zločinům vyhlásila za svou prioritu. Laik by tedy čekal, že informace budou přicházet, ale nic se neděje.

Jak je to možné? Vždyť biolihová aféra je i vedle tak zásadních českých skandálů jako D 47, Unipetrol apod. opravdovou bombou. Jen to, co o ní víme, musí vzbudit závist autorů i těch nejdivočejších akčních slátanin. Tohle by si nevymysleli. Máme tu miliardový byznys s palivem budoucnosti a proradnou vládu, která jej chce svými „licencemi“ rozdělit jen mezi pár vyvolených oblíbenců. Pak tu je osm zatčených korupčníků, kteří licenci uchazečům za patřičný úplatek slibovali. Od nich vedou nitky jak k ministrům, tak k tuzemským gangsterům, podnikatelům a dokonce k ruské solomonské mafii. Ústřední postava mezi obviněnými – František Vybíral – byl jedním z nejdůležitějších mužů už v rozhodování o zmíněné zakázce na stavbu dálnice D 47. Chodil taky na večírky pořádané (třeba i v budově policejní akademie) lidmi jako František Mrázek (zastřelen pár týdnů před loňským „biolihovým“ zatýkáním) či Tomáš Pitr, kde se s ministry jako Zdeněk Škromach či Jaroslav Palas mluvilo při sklence vína a kaviáru o privatizaci Unipetrolu a dalších velkých kšeftech. Policie taky odposlechla řadu hovorů Vybírala s hlavní postavou solomonské mafie v Česku Jurijem Heřmánkem.

To všechno tu máme včetně takových pikantností, jako je například publikované svědectví jednoho z dalších obviněných, Miloše Červenky (kterého policie vyšetřovala kvůli nanejvýš podezřelému nákupu lukrativních pozemků u ruzyňského letiště od státem řízeného Pozemkového fondu), že mu Vybíral nabízel obchod: Dej mi třicet milionů a já ti za ně přes své kontakty u policie a na úřadech koupím beztrestnost. Když se tyhle skutečnosti začaly loni na jaře sypat na hlavu veřejnosti z policejních tiskovek a kombinátorských zpovědí, vypadalo to jasně: teď už se opravdu zatrhla pověstná nitka, skrz kterou rozpleteme celou zločinnou síť. Proč ty naděje mizí?

Víc nemohu prozradit

O tom, jak Kubiceho lidem házela při vyšetřování klacky pod nohy Inspekce ministra vnitra, se napsalo mnoho. Razie na útvaru, při níž inspektoři pod záminkou možných „podvodů s cestovními příkazy“ zabavili vyšetřovatelům biolihové aféry počítače s informacemi o případu, nevedla k žádnému obvinění: ani údajných podvodníků s „cesťáky“, ani těch, co razii zorganizovali. Stejně tak bez obvinění skončila policejní snaha vypátrat, zda plukovník Kubice nenapomohl úniku své zprávy z parlamentních složek na veřejnost. Dodnes se vyšetřuje oprávněnost nasazených odposlechů, kterými se inspekce snažila zjistit, jak tajná Kubiceho zpráva unikla do médií: odposloucháván byl třeba i ministr vnitra Langer, šéf výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím, tři novináři a čtyřicítka dalších lidí.

Je to tak trochu kafkárna. Biolihovou aféru dnes údajně vyšetřují čtyři detektivní týmy. Další dva týmy zase zjišťují, jestli biolihoví vyšetřovatelé neporušili svou prací zákon. Další tým pak vyšetřuje, jestli ti vyšetřovatelé vyšetřovatelů nasadili odposlechy opravdu jen z vůle hájit spravedlnost a ne ze zájmu svých někdejších chlebodárců ze sociální demokracie. Dohromady to všechno zaměstnává zhruba čtyřicet špičkových detektivů a desítku státních zástupců, kteří na různá pátrání dohlížejí. To už je dost silná skvadra, aby po mnohaměsíční práci dospěla k nějakým výsledkům. A aby nám o nich podala aspoň přibližnou zprávu.

Na loňském červnovém zasedání výboru pro obranu a bezpečnost prosazoval zveřejnění všech informací šéf výboru Jan Vidím (ODS). „Samozřejmě za tím stojím, ale už nejsem ve výboru, který kontroluje policii, tak mám minimální možnosti cokoli požadovat,“ říká Vidím dnes. Jeho hlavním výborovým protihráčem byl tehdy Michal Hašek (ČSSD). Ten naopak prosazoval prověření okolností, jestli nebyla Kubiceho zpráva manipulací a předvolebním tahem ODS. „Ne, od té doby jsem se tím nezabýval, v těch politických jednáních o vládě se nenašel čas,“ vysvětluje poslanec. Takže co vlastně o tom skandálu a ošklivých věcech kolem něj dnes víme? Podařilo se policii něco ze spletence podezření a faktů ověřit, dát do souvislostí? Vyšetřit? „Já si nemyslím, že by se měly zveřejňovat informace o tak zásadních věcech,“ říká na ty otázky policejní prezident Vladislav Husák. „Mimochodem, jsou to tři týdny, co jsem mluvil před bezpečnostním výborem sněmovny, a pan Hašek se o věcech kolem biolihu vůbec nezmínil.“

Stejné ticho vládne u Kubiceho Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Co od léta vyšetřili? „Nemůžeme sdělovat žádné informace,“ říká mluvčí Blanka Kosinová. „Mohlo by to zhatit vyšetřování.“ Všichni obvinění v kauze bilolíh byli propuštěni loni v květnu z vazby. Byl už podán aspoň návrh na jejich obžalobu? A z čeho? „V nejbližších dnech se budou naši detektivové radit se státními zástupci, jak dál,“ říká Kosinová. Zabývá se útvar všemi politickými souvislostmi? A co třeba Červenkovo přiznání, že se dá koupit beztrestnost za třicet milionů? Byla to jeho výmluva, nebo už detektivové zjistili, jak to s kupováním beztrestnosti chodí? Vyslechli v té souvislosti někoho? „Já opravdu nemohu nic říct, za tím, co bylo sděleno, si stojíme, a další informace prověřujeme,“ dodává Blanka Kosinová.

Těžko jí vyčítat opatrnost. Zákon prostě říká, že o případu může informovat jen vyšetřující policista anebo dozorující státní zástupce, pokud to uznají za vhodné. Ale vyšetřovatelé delegovali toto právo na Kosinovou a doporučili jí mlčet. Mimochodem, stejně tak byla mluvčí jen převodovou pákou nadřízených, když loni v dubnu naopak s velkou otevřeností informovala šokovanou veřejnost o tom, že její útvar spojuje vyšetřování kauzy biolíh s pátráním po vrahovi Mrázka.

„Nesouhlasím s tím, aby se o vyšetřovaných věcech podávaly informace, dokud nejsou ukončeny,“ říká nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. A ministr vnitra Langer jen s úsměvem krčí rameny: „Já nemám žádné právo vstupovat do vyšetřování.“ Zní to neprůstřelně. Ale je to opravdu tak?

Když se to policii či ministerským úředníkům hodí, jede jim pusa o sto šest. Od bývalého ministra vnitra Bublana jsme se pravidelně dozvídali třeba podrobnosti případu údajného uplácení poslance Kořistky lidmi z opozice včetně zpráv typu „výpověď pana Kořistky na detektoru lži byla přesvědčivá“. Nebo v kauze uprchlého kombinátora Krejčíře nám ministr sděloval kdejaké informace, třeba o tom, že policie vysílá skupinu k tajné misi na Seychely. A třeba nepolitické vyšetřování korupce ve fotbalu jsme mohli sledovat takřka v přímém přenosu včetně detailů, s kterou prostitutkou se který rozhodčí zapletl a kolik jí zaplatil.

Tak jak to je s právem informovat? Například nejvyšší státní zástupkyně může kdykoli prověřit, jak probíhá vyšetřování podobných případů, jako je biolíh. Co o tom řekne veřejnosti, je na ní. Policejní prezident má právo si od podřízených vyžádat zprávu o vyšetřování. A jeho se na ni může zase zeptat ministr. Navíc jsou tu poslanci z bezpečnostního výboru, kteří si mohou kdykoli informace vyžádat. To vše jsme už v řadě minulých případů zažili, včetně následně zveřejněného podrobného popisu pátrání, tak proč ne teď?

Langer říká, že se drží ostražitě opodál. Prý si neumí představit, jaký kravál by spustila sociální demokracie, kdyby se dověděla, že se o případ zajímá. Renata Vesecká zase o případu „prostě nechce mluvit“. Dokonce ani velký kritik Kubiceho zprávy Bublan, který teď šéfuje bezpečnostnímu výboru, dosud nesvolal k případu žádné jednání, kde by od policie požadoval informace. „Rozhodli jsme se,“ říká někdejší ministr, „že počkáme na výsledky vyšetřování.“


Věříte, že policie opravdu vyšetří aféru biolíh? Debatujte nawww.respekt.cz.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte