Editorial

Vážené dámy, vážení pánové,

pohled na politiku se mění, respektive měl by se posunout dál. Její oficiální tvář už dokážeme celkem srozumitelně analyzovat – politické strany lze dělit podle pravidel používaných na Západě, známe cíle a úkoly vlády i opozice. Zkrátka řečeno, formální stránku politiky je nyní celkem snadné definovat. To není špatný výsledek. Zároveň se ale ukazuje, že je třeba pohled důkladněji pootočit jiným směrem, do světa kolem politiky, který je v příšeří, ale neméně důležitý. Jde o svět lobbistů, poradců a sponzorů.

Bez nich by politika také nebyla možná, ale přitom o nich víme tak málo. Proto jsou články Silvie Blechové (na straně 6) a Ondřeje Kundry (na straně 17) tak důležité. Je to ale jen začátek hledání, kdo všechno zasahuje do osudů této země.

Zřejmě jen málokdo by protestoval, kdyby do osudů této země zasahovali více vědci. Tedy ne že by měli řídit úřady nebo zasedat v parlamentu, ale úspěšnost zemí se čím dál tím častěji poměřuje zejména podle toho, jak si vedou na poli výzkumu, vědy a vzdělávání. Jestli v minulosti britský ministr školství vyzýval tamní vědce k emigraci, pokud chtějí bádat, dnes jeho nástupci naopak lákají mudrce z celého světa (viz článek na straně 27). Česko je viditelně zatím na půli cesty mezi starými a novými časy, což si můžete přečíst i v komentáři, který se dotěrně lepí na tento editorial.

Velmi nás těší vaše reakce na rozšířený Respekt. Děkujeme za ně a budeme se snažit i nadále tloustnout k vaší spokojenosti.

Příjemné čtení vám přeje

Erik Tabery