Končíme, Husáku, končíme
To datum bychom si měli zapamatovat. Čtvrtek 22. března se stal dnem, kterým by mohla v Česku odstartovat druhá revoluce – aspoň co se policejního sboru týče.
To datum bychom si měli zapamatovat. Čtvrtek dvaadvacátého března se stal dnem, kterým by mohla v Česku odstartovat druhá revoluce – aspoň co se policejního sboru týče. Ten den připustil policejní prezident Vladislav Husák, že přemýšlí nad demisí, a ministr vnitra Ivan Langer dostal od poslaneckého výboru pro bezpečnost volnou ruku k velké reorganizaci sboru. Po letech tak znovu svitla naděje, že stará, lokajská a zkorumpovaná policie půjde k čertu a Češi vykročí vstříc době, kdy začnou v ulicích a na služebnách potkávat odvážné, schopné a čestné muže a ženy, na které je spoleh.
Lidem, nebo Mrázkovi?
Stav českého sboru ochránců zákona nejlépe ukazují důvody, kvůli kterým teď odchází jeho nejvyšší šéf: je podezřelý, že spolupracoval se zkorumpovanou politickou mocí a varoval zločince před policejními zátahy. A ne v ledajakých kauzách: od něj podle všeho vzešlo například varování úplatkářům v případu biolíh, do něhož byly namočeny špičky ČSSD, a který proto loni na jaře označovala média i úřady za největší korupční aféru historie České republiky. Nestačilo mu k tomu osm telefonátů Miroslavu Šloufovi, přes svou přítelkyni, bývalou příslušnici StB, poslal evidentně varování i šéfovi Paroubkova úřadu vlády.
Do stavu, jehož je Husák ilustrací, dospěla policie po osmi letech vlády sociální demokracie. Byl to dlouhý a volný pád. Především zásluhou premiéra Miloše Zemana a jeho ministra vnitra Stanislava Grosse převzali vládu nad sotva obrozeným…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
