Proroku, nezlob se
Neurazíš. Tak zní jeden z doplňků desatera, který přinesla praxe politické korektnosti. Dnes je v liberálním světě skutečně nemyslitelné používat hanlivé výrazy vůči menšinám a slabším.
Neurazíš. Tak zní jeden z doplňků desatera, který přinesla praxe politické korektnosti. Dnes je v liberálním světě skutečně nemyslitelné používat hanlivé výrazy vůči menšinám a slabším. A pokud se někdo zapomene či se proti nim pouze neohradí, vzápětí narazí či alespoň vysvětluje jako nyní premiér Paroubek. Slova jako negr, teplouš či zlovolné vtipy o Romech do slušné společnosti prostě nepatří, aniž by toto omezení někomu vadilo, aniž by kdo šermoval svobodou vyjadřování. Teď však přišel otazník, problém a hned vykřičník. Jeho symbolem jsou hořící dánské vlajky v muslimském světě, bojkot dánských výrobků a ambasadoři odvolaní z Kodaně. Muslimové se cítí uraženi hanobením svého symbolu, které odstartovalo právě v Dánsku. Měla jím být už loni v září novinová reprodukce karikatur proroka Muhammada. Tím kladou otázky celé liberální společnosti. Zahrnuje přikázání neurazíš i náboženský symbol, který je jeho vyznavačům svatý? Přehluší úcta k němu svatost, kterou ctíme v podobě svobody slova? Vždyť satira není urážka. Leč vidíme, že univerzálně to neplatí.
Nemáme se za co stydět
Situace vypadá následovně. Evropským tiskem se lavinovitě šíří karikatury Proroka, pro liberály neškodné a publikované jen v rámci solidarity s Dány. Muslimským světem, jemuž víra zapovídá samo zobrazení člověka, natož Proroka, natož jeho karikaturu, se od severní Afriky po Indonésii neméně lavinovitě šíří…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.