Genetika, rok pátý
Pohled na „výsledkovou listinu“ letošního nobelovského klání jen dosvědčuje, že se genetika stala klíčovou vědní disciplínou. Co se v posledních letech změnilo?
Nobelovu cenu za chemii letos chemikům vyfoukl genetik Roger Kornberg. A Nobelovu cenu za medicínu 10. prosince ve Stockholmu převzali další američtí genetici Andrew Fire a Craig Mello. Pohled na „výsledkovou listinu“ letošního nobelovského klání jen dosvědčuje, že se genetika stala klíčovou vědní disciplínou. Co se v posledních letech změnilo?
Lépe než dřív například rozumíme tomu, nakolik jsou naše schopnosti a náš osud předurčeny dědičnou výbavou. V záplavě zpráv o genech „pro cokoli“ – od dlouhověkosti po věrnost – mnozí propadají genetickému determinismu a vidí DNA jako knihu osudu, kde je napsáno, co nás čeká a nemine. Ukazuje se ale, že je to nesprávný a nebezpečný pohled na dědičnou informaci.
Názorně to dokládá například nedávný objev variant genu Kibra, které člověku propůjčují lepší paměť. Lidé, kteří nesou variantu genu pro paměť méně dokonalou, nemusejí házet flintu do žita. Mohou totiž dosáhnout v testech podobných výsledků jako jedinci s genem, jenž paměť posiluje. Jen je to stojí o něco víc námahy. Fakt, že nežijeme ve vleku svých genů, je rozhodně hoden zapamatování.
Dokazuje to i nedávný experiment, při němž vědci nechali dobrovolnice z řad univerzitních studentek počítat příklady. Studentkám, které si zároveň musely přečíst text o tom, že ženy dosahují v matematice horších výsledků než muži, šly výpočty podstatně hůře. Stačí tedy, abychom byli konfrontováni s nějakým tvrzením o vrozených vlohách, a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
