Odchod tichého muže z Kosova
Když zemře prezident, objeví se hned spekulace, co to znamená. Když zemře prezident nestabilního státu, objeví se spekulace, co to přinese za nestabilitu.

Když zemře prezident, objeví se hned spekulace, co to znamená. Když zemře prezident nestabilního státu, objeví se spekulace, co to přinese za nestabilitu. Když zemře prezident nestabilního státu, který měl zrovna vést jednání, jež by měla přinést stabilitu, objeví se spekulace, jak budou tato jednání ohrožena. Kosovo sice není státem, ale mnoho mu k tomu nechybí, je nestabilní a za několik dní měly začít rozhovory o jeho budoucím osudu. Ibrahim Rugova byl jeho prezidentem.
Bída nenásilí


Životní vize Ibrahima Rugovy spočívala v prosazení nezávislého Kosova nenásilnou cestou. Nezávislost měla být lékem na společenskou frustraci vyvolanou ekonomickou recesí, politickým nátlakem upadajícího komunistického režimu i nespokojeností s politicky podřízeným postavením Albánců. V době, kdy se hroutila autorita komunistického systému, se i dramatické proměny zdály uskutečnitelné. Kosovo bylo autonomní oblastí Srbska, jehož poslední komunistický vůdce Slobodan Milošević kosovskou autonomii v roce 1989 silně omezil, ale nezávislé Kosovo nebo dokonce spojení všech Albánců do jednoho státu vypadalo přesto pro mnohé reálně.
Rugova se do širšího povědomí dostal v roce 1989 a jeho hvězda se rozsvítila náhle. Jako předseda čerstvě založené nejsilnější strany v Kosovu – Demokratického svazu Kosova (LDK) – zprvu očekával, že demokratizace donutí Srbsko přehodnotit svou vládu nad…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















