Co když vyhynou lidovci

Zakreslovači společenských trendů a map budou mít zřejmě už brzo napilno. Nejstarší druh ze zdejších politických tvorů – homo christianicus – se ocitl na pokraji vyhynutí, jeho strana se topí ve zmatcích a sporech. Vpředvečer klíčového sjezdu není vůbec jisté, zda se najde spasitel, který by byl ochoten a schopen udržet základní vlastnosti druhu a vdechnout mu nový život. Ačkoli lidovci nepatřili mezi nejoblíbenější živočichy, může jejich konec znamenat vážné trable i pro ty, kteří láskou k nim zrovna nehoří.

V koncertu českých politických spolků možná nejsou lidovci vůbec slyšet, ale kdyby z pódia zmizeli, tak by to znát bylo. Scénu totiž obohatili nejenom křížovkářskou hádankou o hadu na tři, ale i tím, jak po léta vyvažovali úlety velkých kolegů. Jejich význam se tak dá měřit ani ne výčtem programových bodů, které prosadili, ale čemu zabránili nebo které jejich myšlenky si přisvojila konkurence. Nebýt křesťanských demokratů, nikdo by se nedočkal společného zdanění manželských dvojic, nebyly by rychlejší adopce nebo utajené porody, vlády ČSSD by asi daleko víc utrácely a na silnicích by umíralo daleko víc lidí, protože by neplatil bodový systém. Jenomže jemný zvuk lidoveckého trianglu v ohlušujícím rachotu zleva i zprava čím dál víc zaniká a hudebníci jsou stále méně schopni vysvětlovat, k čemu tam vlastně ten jemný zvuk je. Křesťanští demokraté prohráli volby,…