Vzít deset platů a jít si hledat práci jinde? Takové rozhodování by pro velkou většinu obyvatel Česka bylo velmi příjemné, vysoce kvalifikovaní zaměstnanci Českých aerolinií to tak jednoznačně ale nevidí. Z pěti a půl tisíce jich sáhlo po zlatých padácích jen 280. Problém ale je, že firma míní propouštět dál, ostatní možná už bez padáků. Přitom jde o nejrazantnější propouštění v novodobé historii firmy. Z pěti a půl tisíce zaměstnanců má odejít každý pátý. Letecká doprava nemá v době drahé ropy, terorismu a rostoucí konkurence na růžích ustláno, posádky a obsluha boeingů s označením OK ale přicházejí o místa i z dalšího důvodu. Je třeba zalepit obrovské ztráty, do kterých se společnost propadla pod vedením někdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Navíc ani teď se zatím situace nelepší, jen za první pololetí letošního roku se aerolinky ponořily do ztráty 773 milionů korun.
Boj na lince Praha–Londýn
Na éru plukovníka Tvrdíka, bývalého šéfa Vojenských lázeňských a rekreačních zařízení a pak i ministra obrany, nebudou akcionáři ČSA zřejmě vzpomínat moc rádi. V době, kdy si například americké South West Airlines vytvářely zásoby paliva na pět let dopředu, považoval Tvrdík po svém příchodu v září roku 2003 za důležitější jiné věci. Předně vyměnil řadu manažerů z bývalého vedení (často za své bývalé spolupracovníky z ministerstva obrany), řady managementu rozšířil, zvýšil platy a nakoupil například padesátku luxusních vozů audi. V roce 2005, kdy většina leteckých společností ve světě kvůli rostoucím cenám pohonných hmot zmrazila mzdy, v ČSA vzrostly platy o téměř 20 procent. „Bývalý ředitel nepřinesl v řízení podniku žádné dramatické změny, ty ale byly velmi potřebné. Nedokázal zareagovat na vývoj v ceně ropy, ani na rozmach nízkonákladové přepravy. Z dnešního pohledu to byly jednoznačné chyby,“ říká Petr Kováč, analytik Patria Finance.
Jako problém se ukázalo i navýšení počtu míst v přepravě, o kterou nebyl dostatečný zájem. Tvrdíkovo vedení obnovilo flotilu letadel pro krátké a střední lety, tam se ale společnost musela stále více potýkat s konkurencí nových nízkonákladových přepravců, kteří se na tyto trasy soustředili. Svůj boj prohrávaly aerolinky na preferovaných krátkých a středních tratích i s dražšími, leč zaběhnutějšími firmami. „Cenové soupeření s British Airways na trati Praha–Londýn bylo téměř absurdní a dost se ČSA nevyplatilo,“ bilancuje dále Kováč. Potřebná modernizace letadel na dálkových trasách, kde je konkurence podstatně menší, ve firmě neproběhla.
Patria Finance jako jedna z mála u nás působících renomovaných makléřských firem nevykonávala pro ČSA poradenskou činnost. Na té se za předchozího vedení také příliš nešetřilo. ČSA si ji objednávaly u firem PricewaterhouseCoopers, Mc Kinsey & Company nebo Deloitte. Podle serveru Finexpert.cz jim za poradenství v letech 2002–2005 vyplatily více než 240 milionů korun. Zadávané analýzy přitom podle serveru nebyly pokaždé nutné ani užitečné.
Čtvrtina manažerů
Nový šéf společnosti Radomír Lašák, který má za sebou zkušenosti z řízení eBanky nebo ČEZ, svého předchůdce nahradil letos v lednu. V tu dobu měly ČSA na svém kontě půlmiliardovou ztrátu za loňský rok. Lašák vyrukoval s akčním plánem, s nímž chce společnost vrátit zpět k zisku. Udělal to, do čeho se Tvrdíkovi nechtělo – v reakci na rekordní ceny ropy zdražil letenky a pustil se do personálních čistek. Kromě toho se zřejmě aerolinky vzdají i některých svých vedlejších obchodních aktivit. Uvažuje se o prodeji sítě DutyFree obchodů, části nákladové přepravy i systému palubního občerstvení. Kdyby se ČSA k takovému kroku odhodlaly, přineslo by to kromě peněz z prodeje i úsporu na platech zaměstnanců, kteří ve třech dceřiných firmách pracují. „Kolik by případný prodej vynesl a zda k němu vůbec dojde, vám ale zatím říct neumím. Rozhodovat se budeme podle ceny a možností další spolupráce s kupujícím,“ nechce plány upřesnit tisková mluvčí ČSA Daniela Hupáková. Pokud by se ale firma zbavila doplňkových služeb, odešlo by víceméně bezbolestně až na sedm set lidí.
Prezident Lašák také svůj tým posiluje. Začátkem září má přijít dosavadní šéf české pobočky Microsoft Jiří Devát (v ČSA bude viceprezidentem pro informační technologie) nebo dnešní generální ředitel eBanky Luboš Černý (stane se viceprezidentem pro ekonomiku).
Nejvíc ale médii rezonuje chystané propouštění. Lašák předem neřekl, koho chce propustit. Pouze svým lidem nabídl velkorysé odstupné deseti platů. Zaměstnanci se teď sami hlásí a teprve pak firma posoudí, komu vyhoví a koho si bude chtít nechat. Už dnes je ale jasné, že se propouštění dotkne všech zaměstnaneckých skupin, nejvíce ale administrativy. Kromě úředníků a manažerů (ze současných 195 by měla odejít asi padesátka) odejdou zřejmě i někteří technici, letušky a také piloti. O odstupné se přihlásilo 280 zaměstnanců (průměrný příjem v ČSA je 44 tisíc). Podle mluvčí Daniely Hupákové vyhoví společnost asi 150 z nich, některé klíčové lidi nechce ztratit. To, kteří zaměstnanci jsou naopak ohroženi, společnost konkrétněji prozradit nechce.
Odbory proti Tvrdíkovi
Každopádně Lašákovi teď nestojí nic v cestě, potřebu reforem připouštějí i odbory. „Nic jiného nám nezbývá, je lepší zachovat firmu, kde zůstane osmdesát procent lidí, než dopustit krach,“ říká odborářský šéf ČSA Roman Čížek. Má ale výhrady: „Nabídka na odstupné přichází příliš brzy. Jsme teprve na začátku změn, přijdou další silní manažeři, kteří určitě provedou na svých pracovištích personální obměnu. Dopředu je těžké cokoli odhadovat.“ Problém vidí odboráři i v netransparentnosti současného vývoje ve firmě. Její řízení je podle nich v mnoha ohledech velmi chaotické, dřívější vztahy nefungují a nové se ještě nevytvořily.
Mimochodem byli to právě odboráři, kdo osud Jaroslava Tvrdíka zpečetil. V prosinci minulého roku zaslali na Úřad vlády dopis, kde se dožadovali Tvrdíkova odvolání. Jako důvody uváděli historicky nejhorší finanční výsledky a jejich zhoršující se trend, bezkoncepčnost, plýtvání prostředky, aroganci a zastrašování v personální oblasti, bezradnost, bezkoncepčnost vedení a neplnění vyhlášené strategie firmy. Odpověď sice odborářům nikdy nepřišla, následující měsíc ale Tvrdík letěl – ven z aerolinií na post lídra volební kampaně ČSSD. Vedení sociální demokracie pak ještě vydalo tiskovou zprávu, že Tvrdík se stane členem dozorčí rady ČSA a bude dohlížet na „nastartovanou transformaci“. „Dali jsme ale jednoznačně najevo, že to nedopustíme,“ dodává předseda odborářů Čížek.
Dnes má Jaroslav Tvrdík plnou hlavu jiných starostí. Kvůli politickému vývoji je plně angažován v povolebním vyjednávání o sestavení vlády a na opakované výzvy k rozhovoru neodpovídá. ČSA naopak zažívá kritické období. Momentálně vykazuje ztrátu téměř osm set milionů, která by se však na konci roku podle odhadů analytiků měla snížit na loňská čísla (mínus půl miliardy). V roce 2008 pak Radomír Lašák slibuje akcionářům ziskové hospodaření. „Rozhodně to nebude mít snadné,“ odhaduje už citovaný Petr Kováč.
Autor studuje FSV UK.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
