Dobrý Čech Emil Hácha
Za německé okupace se ocitl v čele tzv. Protektorátu Čechy a Morava slabý, nerozhodný, ale v zásadě slušný člověk. Formálně nesl odpovědnost za bezpočet zločinů a hanebností, jenže byl vinou těžké sklerózy prakticky nesvéprávný.
Za německé okupace se ocitl v čele tzv. Protektorátu Čechy a Morava slabý, nerozhodný, ale v zásadě slušný člověk. Formálně nesl odpovědnost za bezpočet zločinů a hanebností, jenže byl vinou těžké sklerózy prakticky nesvéprávný. Právě proto stály všechny rozhodující síly o to, aby v nejhorších dobách setrval ve funkci. Když krátce po konci války zemřel ve vězení, přijali to mnozí s ulehčením, jako by se s ním měla vytratit i jejich vina. Dr. Emil Hácha byl sice jen loutkový prezident, ale to, co vnesl do české skutečnosti, se má kupodivu dodnes čile k světu.
Snad žádná hlava státu si v novějších českých dějinách nevysloužila takové pohrdání jako Emil Hácha. Když v červnu 1945 umíral ve vězeňské nemocnici v Praze na Pankráci, čekala ho cesta do učebnic, ve kterých se na desítky let stal příkladem zbabělé poddajnosti. Přitom odhlédneme-li od výkonu funkce, kterou zoufale nechtěl zastávat, byl Hácha v zásadě úctyhodný muž. A jeho výzvu, aby se národ kvůli biologickému přežití podvolil okupantům, přijala zdejší společnost za svou nejen v dobách nacistické, ale později i komunistické moci. V postavě našeho „protektorátního prezidenta“ se tak koncentruje tragický rozpor, který se do českých dějin čas od času vrací.
Na dně
O loutkových vládách se píše v nejrůznějších souvislostech. Emil Hácha v posledních dvou letech života naplnil tento žurnalistický obraz…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
