Před 10 lety
„Překvapení, šok – a nakonec rozpačité zděšení,“ shrnuje deset let starý redakční komentář Respektu výsledky prvních voleb v samostatném českém státě.
„Překvapení, šok – a nakonec rozpačité zděšení,“ shrnuje deset let starý redakční komentář Respektu výsledky prvních voleb v samostatném českém státě. Voleb, které sice vyhrála doposud vládnoucí ODS, ale zisk necelých třiceti procent hlasů jí nestačil k většinovému koaličnímu kabinetu s lidovci (8 procent) a ODA (6 a půl procenta). „Neúprosnost parlamentní aritmetiky říká,“ čteme dál v Respektu 23/96, „že ani Václav Klaus, ani Miloš Zeman nejsou schopni bez osudových kompromisů sestavit vládu.
Přičteme-li k tomu fakt, že extremistické strany – tedy komunisté a Sládkovi republikáni – dostali hlasy téměř pětiny obyvatelstva, můžeme konstatovat, že tyto volby budou s největší pravděpodobností znamenat nemalý politický otřes.“
Volební výsledky nebyly jedinou vzrušující zprávou z týdne před deseti lety. Pekárny tehdy (stejně jako teď minulý měsíc) ohlásily úmysl zdražit chleba a tehdejší premiér Klaus to označil za „vydírání vlády a pokus terorizovat občany“. Navíc do Prahy dorazily dva tisíce dělníků Poldi Kladno, aby tu demonstrovaly na podporu svého šéfa a tehdejšího majitele krachujících hutí Vladimíra Stehlíka. „Těsně před třetí se tisícihlavý dav dostává do varu,“ zachytila to reportáž Respektu, „na štafle vystupuje sám boss a osvětlován blesky fotoaparátů uklidňuje jásající masu jediným pohybem ruky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
