Bushův stratég v úzkých
Jen málo politických konzultantů se může pochlubit takovým zájmem médií jako Karl Rove, hlavní poradce amerického prezidenta. Právě jemu je totiž přisuzováno autorství volebních strategií, bez nichž by se George W. Bush nikdy nemohl pyšnit dvěma triumfy. Rove stojí za termínem „soucitný konzervatismus“, na němž Bush založil svoji kampaň v roce 2000, i za strategií „prezidenta-ochránce amerických hodnot“, která mu vyhrála loňské volby. Jenže teď se stal Rove cílem kritiky i v samotném republikánském táboře. Proč vlastně?
Jen málo politických konzultantů se může pochlubit takovým zájmem médií jako Karl Rove, hlavní poradce amerického prezidenta. Právě jemu je totiž přisuzováno autorství volebních strategií, bez nichž by se George W. Bush nikdy nemohl pyšnit dvěma triumfy. Rove stojí za termínem „soucitný konzervatismus“, na němž Bush založil svoji kampaň v roce 2000, i za strategií „prezidenta-ochránce amerických hodnot“, která mu vyhrála loňské volby. Jenže teď se stal Rove cílem kritiky i v samotném republikánském táboře. Proč vlastně?
Před velkou porotou
Rove doprovází George Bushe už od jeho éry guvernéra Texasu. Ne náhodou se mu přezdívá „Bushův mozek“. Dnes v Bílém domě zastává funkci zástupce personálního šéfa a koncentruje se na politické otázky. Bude-li s vaším názorem souhlasit Rove, je velmi pravděpodobné, že s ním bude souhlasit i sám prezident a že vaši iniciativu podpoří. Bezmezná důvěra Bushe v Roveův úsudek bývá ve Washingtonu předmětem řady sarkastických vtipů.
Každý americký prezident zaměstnával poradce, jejichž názorům plně důvěřoval a vždy se za ně postavil. Bill Clinton měl Dicka Morrise, který opakovaně přispěl k znovuoživení jeho popularity. Clinton se s ním však nakonec musel rozejít, vyšlo najevo, že Morris nechával prostitutky naslouchat svým telefonickým rozhovorům s prezidentem. Téměř nikdo z prezidentských poradců však…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
