Pražská galerie Rudolfinum připravila na letošní podzim tematický výstavní projekt s názvem Imprese. Ambicí kurátorky Simony Vladíkové bylo prostřednictvím děl osmnácti současných výtvarníků klást otázky, které se v postmoderním umění občas ztrácejí, přitom jsou odpradávna klíčové. Co je krása? Z čeho vychází síla obrazu, která dokáže v divákovi probouzet emoce? Expozice představuje výrazné a velmi různorodé individuality jako Otto Plachta, Milana Caise nebo Alenu Kotzmannovou, jednotící myšlenka ale tentokrát zůstává poněkud nejasná.
Výstavní program Pražského hradu může leckomu připadat usedlý, jenže právě sem prověřené hodnoty zkrátka patří – zvláště pokud se jedná o prvotřídní světové umění. Výstava německého malíře
Lucase Cranacha
staršího (1472–1553) a jeho žáků, která je od minulého týdne k vidění v Obrazárně Pražského hradu, taková je. Vrcholný představitel německé reformace byl nejen mistrem štětce, ale i podnikání. Založil malířskou dílnu, jež získala široký věhlas a plnila umělecké zakázky pro církev i šlechtu. Cranach měl silný vztah k Čechám, předpokládá se, že kromě německých zemí je zastoupení jeho prací ve zdejších sbírkách nejpočetnější.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
