Robertson vs. Chávez
Spojené státy americké, ač to filmový divák sledující hollywoodskou produkci nebo fanoušek politickokorektních výstřelků možná nevnímá, jsou jednou z nejreligióznějších zemí světa, statisticky srovnatelnou například s Indií, která zase – bez znalosti reality – evokuje laciná klišé jiného typu. Jisté je tolik, že bushovské rozhraničení dobra a zla se odvíjí právě od těchto kořenů. Někdy ale může narazit i v samotných USA, jak ukázal minulý týden, konkrétně televizní výstup protestantského televizního kazatele Pata Robertsona. Tento někdejší kandidát na prezidenta USA vyzval k atentátu na venezuelského prezidenta Huga Cháveze. „Nepotřebujeme novou válku za dvě stě miliard dolarů, abychom se zbavili dalšího diktátora,“ řekl Robertson, „jednodušší je nechat na lidech ze zpravodajských služeb, aby s ním skoncovali sami.“ A tady se odkrývá otázka. Nic proti protestantům ani televizním kazatelům v USA. Nic proti myšlenkám na Venezuelu bez Cháveze. Tento diktátor pije krev mnohým svým krajanům i obyvatelům celé Latinské Ameriky, na kterou si činí samospasitelný nárok. Ale to samo o sobě nezavdává příčinu k výzvám po atentátu na jeho osobu. Robertson se sice hned ve středu, den po svém výroku, omluvil, ale zásadní otázka zůstává stejně otevřená: Jak by dopadl například ve Velké Británii, zemi, která od londýnských atentátů dává velký pozor…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
