Uměnímilovné publikum už dlouho nepokládá komiks jen za prostoduché obrázkové čtení pro poloanalfabety. Nad některými vysoce noblesními, esteticky výlučnými a krajně sofistikovanými publikacemi se nám začne Marcel Proust jevit jako oddechové počteníčko. Tuto proměnu odráží i pojímání komiksu uměnovědou. Sémiologická studie Thierryho Groensteena Stavba komiksu (Host), je brilantní ukázkou způsobu, jak učinit z prostého potěšení intelektuálně náročnou vědu s precizním pojmoslovím i metodologií. Komiks svou složitou, ale přehlednou strukturou k sémantickým analýzám přímo láká, i když je nevyžaduje.
Úvodní sloupky
Ivana M. Havla
v přírodovědeckém časopise Vesmír představují osobitý útvar na pomezí vědeckého eseje, filozofického zamyšlení a živě podaného fejetonu s autobiografickými prvky. Jejich první soubor
Otevřené oči a zvednuté obočí
(1990–1996) vyšel knižně před sedmi lety, nyní na něj navazuje druhý s názvem
Zvednuté obočí a zjitřená mysl
. Gesto brv značí údiv, otevřené oči postřeh, zjitřená mysl touhu porozumět postřehnutému. Od autora lze očekávat, že se dobře vyzná v aktuálních vědeckých poznatcích, oceníme rovněž, že je srozumitelně zprostředkovává i laikům.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
