Dopisy
Čepička si důchodu užíval
Autor Viktor Šlajchrt mě docela pobavil poslední větou jinak dobrého sloupku o Alexeji Čepičkovi (Manažer gottwaldovského teroru, Respekt č. 33/2005). Píše, že Čepička odešel do invalidního důchodu, „v němž s celkem bídným příjmem živořil dalších třicet let“. Jako obyvatel sousedního domu v Senohrabech v sedmdesátých a osmdesátých letech mohu ujistit, že o takovém „živoření“ si naprostá většina obyvatel ČSSR mohla v té době nechat jen zdát. Pompézní vila z konce 19. století v upravené zahradě rozhodně není místem pro živoření (mimochodem – ve štukovém průčelí tohoto „zámečku“ je busta Karla Havlíčka Borovského a heslo BARVA MOJE ČERVENÁ A BÍLÁ, HESLO MOJE POCTIVOST A SÍLA). V době, kdy oprava domu byla pro většinu lidí, kteří nejsou sami řemeslníky, neřešitelným problémem, nechával Čepička pravidelně nákladně opravovat své sídlo. Jeho „bídný příjem“ představoval důchod, který nebyl vyplácen běžným způsobem přes poštu, ale doručoval jej zvláštní kurýr. Neberte mou poznámku jako dodatečný štěk závistivého souseda v době, kdy už se to smí, ale jako pár slov pro doplnění a pobavení. Čepička mně byl vlastně ukradený už tehdy.
Michal Tomek, Senohraby
Výstavba D8 a zákon
Uvítal jsem, že si Respekt ve svém článku v č. 33/2005 také všiml nesrovnalostí při zadávání veřejné zakázky na stavbu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
