Dopisy
Čepička si důchodu užíval
Autor Viktor Šlajchrt mě docela pobavil poslední větou jinak dobrého sloupku o Alexeji Čepičkovi (Manažer gottwaldovského teroru, Respekt č. 33/2005). Píše, že Čepička odešel do invalidního důchodu, „v němž s celkem bídným příjmem živořil dalších třicet let“. Jako obyvatel sousedního domu v Senohrabech v sedmdesátých a osmdesátých letech mohu ujistit, že o takovém „živoření“ si naprostá většina obyvatel ČSSR mohla v té době nechat jen zdát. Pompézní vila z konce 19. století v upravené zahradě rozhodně není místem pro živoření (mimochodem – ve štukovém průčelí tohoto „zámečku“ je busta Karla Havlíčka Borovského a heslo BARVA MOJE ČERVENÁ A BÍLÁ, HESLO MOJE POCTIVOST A SÍLA). V době, kdy oprava domu byla pro většinu lidí, kteří nejsou sami řemeslníky, neřešitelným problémem, nechával Čepička pravidelně nákladně opravovat své sídlo. Jeho „bídný příjem“ představoval důchod, který nebyl vyplácen běžným způsobem přes poštu, ale doručoval jej zvláštní kurýr. Neberte mou poznámku jako dodatečný štěk závistivého souseda v době, kdy už se to smí, ale jako pár slov pro doplnění a pobavení. Čepička mně byl vlastně ukradený už tehdy.
Michal Tomek, Senohraby
Výstavba D8 a zákon
Uvítal jsem, že si Respekt ve svém článku v č. 33/2005 také všiml nesrovnalostí při zadávání veřejné zakázky na stavbu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
