Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Domov

Zlodějský roaming

Každému, kdo vyrazil do zahraničí a vzal si s sebou svůj mobil, se to už stalo. Použití tohoto bezkonkurenčního symbolu dneška se příjezdem do první slovenské či německé vesnice stává těžce luxusní službou s hrozbami tisícových rodinných účtů. Jak je to možné, když přitom zůstávám v síti své domovské nadnárodní firmy, pro kterou jinak státní hranice nepředstavuje žádnou velkou překážku? Odpověď je stručná a ne úplně radostná: prostě proto, že to tak telefonní operátoři chtějí. Takže je nutné ptát se na něco jiného. Především – co proti tomu můžeme podniknout? A kdy se dočkáme změny?

Fotografie: Tabulka David Munich / Respekt • Autor: Respekt
Fotografie: Tabulka David Munich / Respekt • Autor: Respekt

Každému, kdo vyrazil do zahraničí a vzal si s sebou svůj mobil, se to už stalo. Použití tohoto bezkonkurenčního symbolu dneška se příjezdem do první slovenské či německé vesnice stává těžce luxusní službou s hrozbami tisícových rodinných účtů. Jak je to možné, když přitom zůstávám v síti své domovské nadnárodní firmy, pro kterou jinak státní hranice nepředstavuje žádnou velkou překážku? Odpověď je stručná a ne úplně radostná: prostě proto, že to tak telefonní operátoři chtějí. Takže je nutné ptát se na něco jiného. Především – co proti tomu můžeme podniknout? A kdy se dočkáme změny?

Dříve celý nákup, teď rohlík

Pamětníci vědí, jak velkým luxusem bývalo v „dávných“ dobách telefonování s cizinou. Ještě na přelomu osmdesátých a devadesátých let stála minuta hovoru do Ameriky šedesát korun, tedy stejně jako rodinný nákup na víkend. Od té doby se ale časy změnily. Rozvojem nových technologií (zejména optických kabelů) se reálné ceny minutových hovorů do ciziny staly korunovou položkou. Za minutu telefonování do zmiňovaných USA chce Český Telecom necelé čtyři koruny, tedy cenu jednoho celozrnného rohlíku.

Rozšiřování mobilů, kterých je dnes v Česku víc než lidí, posunulo používání telefonu ještě více do roviny běžné spotřeby. Mobilní operátoři sice své nákladové ceny neuveřejňují, podle odhadu jde ale s přibývajícími počty uživatelů o haléřové položky. Také konečně funguje konkurence a podle toho vypadají i služby: operátoři se předhánějí v nabídkách, snižují ceny a zjednodušují své značně komplikované, jakoby úmyslně nepřehledné ceníky. Běžný uživatel mobilu sice pořád neví, za kolik vlastně telefonuje, už to ale začíná tušit, což je pokrok, jehož nositelem je v Česku jednoznačně Oskar. To vše ale s jednou obrovskou výjimkou: telefonování z ciziny, neboli roaming.

Slibný vývoj ve vnitrostátních cenách se měl přenést i do mezinárodního telefonování. Důvodů je několik: jednak prudké snížení cen za pevné linky. Evropa se spojuje a hranice ztrácí význam. Vnitrostátní telefonní sítě přestávají existovat. Trhu s mobilním telefonováním začínají dominovat nadnárodní firmy, pro které není hranice nic víc než čára na mapě. Zákazník globálních firem jako T-Mobile nebo Vodafone přejezdem hranic neopouští domovskou síť, měl by si tedy užívat cen podobných, jaké jsou uvnitř jednotlivých států, radí selský rozum. Realita je ale jiná.

Nápadný půvab státních hranic

Toho paradoxu si nelze nevšimnout. Ačkoli nadnárodní telekomunikační firmy ve svém podnikání maximálně zúročují fakt, že se v současné Evropě ztrácí význam státních hranic, pro své zákazníky je naopak nechávají stát pevně jako v časech neblaze proslulé železné opony. Hodí se jim totiž do krámu: s odvoláním na ně mohou zdražovat své hovory opět do závratných výšek, aniž by pro to byl jediný ekonomický důvod. To potvrzují nejen oslovení odborníci, ale i pohled do „mobilních“ ceníků.

Připojení do německé sítě pro českého telefonistu znamená, že minutové hovorné okamžitě roste na desetinásobek. Operátoři to sice svádí na propojovací poplatky, které musí se svými partnery v cizině dohadovat, pokud by tomu tak ale bylo, měli by být klienti nadnárodních firem ve výrazné výhodě. Pro jejich síť, která běží napříč Evropou, ztrácí propojovací poplatky smysl. Kdyby tedy zákazník T-Mobile zůstal v domovské síti i v cizině, měl by telefonovat za podobné ceny jako doma. Jenže tahle logika zatím neplatí. Při cestě do Německa zaplatí český zákazník T-Mobile při volání domů ve špičce u konkurenční sítě téměř čtyřicet korun za minutu volání, připojením na síť T-Mobile ušetří jen dvě tři koruny (viz tabulka). Při posílání sms dokonce neušetří nic. S výraznější úsporou nemohou počítat ani klienti dalších nadnárodních sítí. Z toho plyne, že zákazníci mezinárodních telekomunikačních společností nijak nepociťují výhody, které pro „jejich“ firmu z podnikání napříč Evropou nezávisle na státních hranicích vyplývají.

Neplatí ani druhý argument mobilních operátorů – že totiž při hovorech s cizinou jsou vyšší náklady. Opět stačí pohled do ceníku. Pokud například český turista, klient Oskaru, volá domů z Rumunska, platí přes šedesát korun za minutu. Pokud ale volá někomu v Rumunsku, platí osm korun za minutu, přestože i jeho hovor na rumunské číslo musí putovat nejdříve přes českou ústřednu Oskaru, a měl by tudíž být ve skutečnosti dražší. V principu stejné je to i při volání z dalších evropských zemí a u ostatních operátorů.

„Jedna věc jsou náklady a druhá cena,“ říká Jiří Peterka z Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Rozdíl v nákladech mezi domácími a mezinárodními hovory tvoří promile nebo malé procento, nikoliv stovky procent. Když si ale operátoři umí několikanásobné ceny prosadit, tak je mají.“

Telefonuj, bude líp

Kdy lze tedy očekávat nějaký pokrok? Těžko říct. Dozor nad cenami či kartelovými dohodami má v popisu práci Český telekomunikační úřad, jeho úředníci se ale cenami roamingu nezabývají. Na řadu by přišly jedině ve chvíli nedohody například o ceně za propojení sítí, jenže to dnes vyhovuje všem kromě zákazníků.

Přesto se na tuzemském trhu začíná něco dít. Stejně jako v začátcích u domácích hovorů začínají čeští operátoři lákat zákazníky na různé množstevní slevy (deset sms za padesát korun) nebo tzv. happy hours, kdy se v určitou hodinu z určité země (Chorvatska) mohou psát textové zprávy s velkou slevou. Plošné snížení cen k úrovni vnitrostátních se ale zatím čekat nedá. „Musíme respektovat trh,“ říká mluvčí Oskaru Petr Šindler. „Sledujeme ceny u konkurence a od toho odvozujeme naši cenovou politiku.“ Jeho kolegyně z T-Mobile Martina Kemrová zákazníky taky nepotěší: „V současné době žádné plošné snížení nepřipravujeme.“

Podobné situaci čelí i majitelé mobilů v celé Evropě, takže věc k sobě samozřejmě začíná poutat pozornost. Vedle podstatně jednodušších cen při hovorech v USA (volá se na „krátkou“ nebo „dlouhou“ vzdálenost) si totiž opravdu nelze nevšimnout, jak v Evropě telekomunikační firmy zneužívají existenci státních hranic. „Zaznamenala to už i Evropská komise a zvažuje nějaký zásah,“ říká František Hesoun z ministerstva informatiky. Zatím však není jasné, o co půjde. V úvahu přichází tři možnosti: firmy samy dostanou rozum a neopodstatněně předražený roaming zlevní, nebo přijde ke slovu nějaká forma cenové regulace. Anebo zatřetí: budeme se muset obrnit trpělivostí a pár let počkat, než Babylon zvaný Evropa začne mezi sebou natolik telefonovat, že se mobilním operátorům vyplatí srazit cenu na rozumnou úroveň.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].