Zatímco v Holandsku po vraždě režiséra Van Gogha vzplály mešity i kostely, v Německu s jeho několikamilionovou muslimskou menšinou je klid. Vypadá to ale spíše na klid před bouří – skoro sedmdesát procent Němců se obává opakování holandského scénáře. Události v Holandsku zatím v Německu zapůsobily jako spouštěcí mechanismus celospolečenské debaty o přistěhovalcích, kterých je v Německu skoro deset milionů. Klíčovým slovem nynější debaty je Leitkultur neboli (německá) vůdčí kultura, kterou by přistěhovalci měli přijmout.
Zazpívejte hymnu!
Braniborský ministr vnitra tak mluví o tom, že cizinci musí přijmout „náš právní a hodnotový pořádek a plně akceptovat naši Leitkultur“, hesenský premiér Roland Koch by rád nechal cizince při získávání občanství zpívat hymnu a jeho bavorský kolega Edmund Stoiber požaduje pro změnu přísahu na ústavu. Všichni společně pak mluví o konci rudo-zelené multikulturní utopie.
Vyjadřovat se o podobných věcech není ovšem v Německu jen tak. Kvůli dědictví nacismu je obtížné mluvit o národu, národní identitě a hrdosti nebo vůdčí kultuře bez obavy z obvinění z pravicového radikalismu, nebo rovnou fašismu. Naopak multikulturalismus a kulturní otevírání se v uplynulých desetiletích staly běžnou agendou nejen levice, ale i liberální FDP, a dokonce i některých kruhů v křesťansko-demokratické unii. Podle konzervativních kritiků chce však…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
