Jedno Horem pádem netleská

Filmu Horem pádem předcházela pověst málem revoluční: nejpopulárnější český režisér Jan Hřebejk v něm prý odloží svou tradiční nostalgickou vlídnost a nebojácně se zakousne do kyselého jablka české xenofobie a rasismu. Snímek má premiéru tento čtvrtek, a jak to tedy dopadlo?

Nemilé překvapení

Horem pádem má podobu mozaiky několika příběhů, jež spolu jen velmi volně souvisí – většinou se pouze v určitý moment znenadání prolnou. Ústřední drama obstarává dvojice ne právě bystrého fotbalového fanouška Františka a jeho přítelkyně Milušky. (Stálo by za úvahu, proč české filmaře v poslední době tolik zajímají osudy radikálních sportovních fanoušků.) Miluška nemůže otěhotnět a Františkův hustě popsaný trestní rejstřík (hříchy z fotbalových stadionů) zase páru znemožňuje potomka adoptovat. Žena se proto rozhodne si vytouženého kojence ilegálně koupit v podsvětí. Prodá jí ho partička zlodějů a převaděčů, které nedopatřením zůstalo jedno miminko v náklaďáku při převážení ilegálních uprchlíků přes hranice. Jenže dítě má tmavší barvu pleti, takže když František, který je coby kovaný sparťanský rowdie samozřejmě také rasista od kosti, přijde domů, čeká ho v dětské postýlce vcelku nemilé překvapení…

Paralelní a takřka nesouvisející linií filmu je pak anabáze v rodině stárnoucího profesora Otakara Hvoreckého (Jan Tříska), jemuž lékaři objeví vážnou nemoc. Pedagog, žijící v…