Obraz Edvarda Muncha „Křik“ zhotovený v roce 1893, v době hlubokého míru, jako by předznamenával druhou světovou válku a všechny revoluce, které následovaly po ní. Sám umělec o prožitku, který vytvoření obrazu inspiroval, říká: „Najednou se obloha proměnila do červena, oblaka byla jako krev a jazyky ohně visely nad modročerným zálivem a městem. Stál jsem sám a chvěl jsem se vzrušením, cítil jsem nekonečný jekot protínající přírodu.“
Od doby, kdy byl obraz namalován, se spekuluje o tom, co vlastně Munch viděl. Astronom Donald W. Olson a jeho kolegové z Texaské státní univerzity nedávno publikovali v časopise Sky and Telescope zajímavou hypotézu. Podle ní by prožitek norského malíře mohl souviset s událostí, která se odehrála na druhé straně světa. A sice s ohromným výbuchem sopky Krakatoa, který vytvořil obří přílivovou a tlakovou vlnu, připravil o život 36 000 lidí a byl slyšitelný až do vzdálenosti 5000 kilometrů. Do atmosféry navíc erupce vynesla velké množství drobných prachových částic, které pak během několika málo dnů oběhly celou planetu, zastínily sluneční záření a způsobily světélkování a různé druhy barevných efektů při západech slunce po celém světě.
Problém je ovšem v tom, že k výbuchu došlo nějakých deset let před vznikem obrazu. Jak ale ukázalo studium dalších Munchových děl a dobových pramenů, většina událostí, které umělec na plátno zachytil, se odehrála dlouho před jejich vyobrazením. Desetiletá prodleva tedy nemusí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
