„Vláda nechce, nemůže a nebude jednat za zády Španělů nebo proti jejich vůli,“ vysvětlil španělský premiér José Louis Rodríguez Zapatero své rozhodnutí „dodržet slovo dané více než před rokem“. Řeč je o slibu stáhnout z Iráku španělská vojska, která tam poslala lidovecká vláda José Marii Aznara. Zapatero se tak vyjádřil hned v první den svého nástupu do funkce.
Jak známo, podporu amerického tažení v Iráku odmítala drtivá většina španělských obyvatel. Nesouhlasili s Aznarovým názorem, že po této akci bude svět bezpečnější – spíše vše považovali za jeho osobní avantýru, jež stojí lidské životy, prostě za hazardní sázku. Odtud slogan o „návratu k lidem“, jak zněl začátkem roku jeden z pilířů kampaně Zapatera a jeho socialistů. Ve volbách, konaných v půli března pár dní po útoku teroristů na madridské vlaky, socialisté zvítězili.
Při vyslovení důvěry nové vládě hlasovala pouze jedna strana proti – lidovci. Něco takového Španělsko nepamatuje od roku 1979. Nacionalistické strany se hlasování zdržely. Předseda lidovců Mariano Rajoy svou osamělou kritiku postavil na dobře známých argumentech. Naznačil, že spěšné stažení vojsk není nic než reakce na březnové atentáty, což činí Španělsko v očích ciziny „nedůvěryhodným“. Země bude prý ještě zranitelnější. Stažení je podle Rajoye navíc nesolidární k 26 milionům Iráčanů a ke státům, které mají v Iráku svá vojska. Nutno dodat, že také americký prezident George W.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
