Je to něco za něco
Hans-Gert Pöttering (1945) vystudoval právo, politologii a historii na univerzitách v Bonnu a Ženevě. Poslancem Evropského parlamentu je od roku 1979, před deseti lety se stal místopředsedou nejsilnější tamní frakce, Evropské lidové strany (ELS), jíž dnes předsedá. Jako europoslanec se specializuje na zahraniční a obrannou politiku.
Češi do EP nikdy nevolili, jak byste je k volbám nalákal?
Poprvé budete moci aktivně ovlivňovat budoucí podobu Evropy a ponesete za to i spoluzodpovědnost. Budete si vybírat, dáte-li přednost životu v liberální společnosti respektující všechny lidské rozdíly a práva, nebo jiným proudům. A to je přece zajímavá a důležitá volba.
Co musí tuzemské strany splňovat, aby mohly vstoupit do klubu Evropské lidové strany a Evropských demokratů?
Musí souhlasit s našimi programovými principy. To znamená: podporovat evropskou integraci, lidskou svobodu a důstojnost, křesťanské ideje, právní stát a hlavně občanskou společnost. Naší přidružené koaliční straně, britským konzervativcům, je ponechána volnost v otázce evropské ústavy a jejího postoje k ní.
Proč někteří členové vaší frakce vyjádřili pochybnosti nad přijetím ODS do klubu Evropské lidové strany a Evropských demokratů?
Protože ne úplně kladně vnímali, že několik poslanců ODS hlasovalo pro zákon o Benešovi. Nicméně jako předseda klubu jsem v otázce vstupu ODS otevřený…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
