Nemluv, neptej se, nepřekážej
Tento týden má česká Poslanecká sněmovna ve třetím čtení rozhodovat o nové podobě zákonů o ochraně přírody a krajiny. Pokud přijme některé pozměňovací návrhy, budeme – bez velkého zájmu veřejnosti a médií – svědky značného omezení svých demokratických práv. Podle nového zákona má veřejnost přijít o dosud zákonem garantovanou možnost účastnit se důležitých řízení: o povolení těžby, vybudování skládky nebo stavbě továrny; o projektech, které zasáhnou do krajinného rázu; o výjimkách ze zákazů činnosti v chráněných územích a podobně. Veřejnost by také nesměla zasahovat do řízení o pěstování a rozšiřování geneticky modifikovaných organismů a o výrobě potravin z této produkce. Pozměňovací návrhy poslanců ODS a ČSSD, o kterých má sněmovna jednat (viz rámeček), nepřinášejí nic až tak nového: proti přímé účasti veřejnosti na rozhodovacích procesech je vedena kampaň od okamžiku prvního uzákonění této možnosti v našem právním řádu. Nová a zneklidňující je skutečnost, že tyto návrhy poprvé za 11 let od přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny byly rozhodnutím sněmovny vtaženy do legislativního procesu.
Civilizační posun
Potřeba přímé účasti občanů v rozhodovacích procesech vyvstala koncem 70. a počátkem 80. let v demokratických politických systémech západní Evropy a Severní Ameriky právě v souvislosti s uplatňováním nových právních předpisů týkajících se životního prostředí.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
