0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Téma4. 2. 200221 minut

Židé jako my

Astronaut

Brněnská synagoga je šedivá kostka s jedním velkým oknem, vklíněná mezi autoservis a továrnu Ferona. Na páteční a sobotní bohoslužby sem dochází nejvýše patnáct návštěvníků, část z nich ale zpravidla tvoří evangeličtí křesťané vedení do uličky ztracené v průmyslové čtvrti svým zájmem o Starý zákon. Náboženský život druhé největší židovské obce v Česku říká o tom, kam došla emancipace zdejších Židů, úplně všechno. Jen neříká nic o jejich budoucnosti. Už dvanáct let svobody ukazuje, že mohou novou šanci využít.

Neobyčejný úspěch ve společnosti

↓ INZERCE

Celý příběh začal 13. května 1781, kdy osvícený rakouský císař Josef II. zrušil pro Židy povinnost nosit na kabátě žluté kolečko a skládaný bílý krejzlík. V říjnu téhož roku umožnil komunitě, dosud z větší části uzavřené v ghettech Prahy a menších českých a moravských měst, do té doby nebývalou veřejnou aktivitu. Dovolil Židům studovat na vysokých školách a získávat akademické tituly, věnovat se téměř všem živnostem, provozovat téměř všechna řemesla, obdělávat půdu (nikoli vlastnit), stravovat se v hostincích atd. Záměr liberálního císaře v sobě pochopitelně skrýval zájem využít práce Židů pro stát. Proto také Židé byli - poprvé - podřízeni stejné jurisdikci jako křesťané. Museli přijmout německá jména, posílat děti do německých škol, podvolit se branné povinnosti. Jejich počet v rakouských zemích zůstal ale nadále omezen a jednotlivé obce měly nadále přiděleny numerus clausus, který určoval počet židovských…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc