Lednová volba prezidenta může Českou republiku vrátit zpět do éry vlády Miloše Zemana a jeho komunistických aparátčíků. V případě, že se premiérovi Vladimíru Špidlovi nepodaří v ČSSD prosadit kandidaturu Otakara Motejla, kterého podporují strany vládní koalice, je Zemanovo vítězství téměř jisté.
Já se vrátím
„Tak kde můžu vyjádřit svůj názor,“ halasí šedovlasý muž v prázdném sále pražského Lidového domu. Je poslední listopadové pondělí a penzista Karel Špetl přišel podpořit svého prezidentského kandidáta v partajním referendu ČSSD. „Zaškrtl jsem pana Bureše,“ říká pak při odchodu sympatizant ČSSD, „protože se umí chovat kultivovaně. Ale hlavně jsem přišel vyřadit kandidáta Zemana. Chci zabránit tomu, aby na Hrad po prezidentu Havlovi vtrhlo hulvátství a sbor expremiérových poradců.“
O plebiscit ČSSD nakonec oproti očekávaným dvěma stům tisícům projevilo zájem zhruba desetkrát méně lidí. Zvítězil Miloš Zeman s necelými třinácti tisíci hlasy, nečekaně následovaný náměstkem ministra spravedlnosti Jaroslavem Burešem (6428 hlasů), ombudsmanem Otakarem Motejlem (5323 hlasů) a sociologem Martinem Potůčkem (1400 hlasů). Výsledek plebiscitu tak zmařil plány lidí z „protizemanovského“ křídla kolem premiéra Vladimíra Špidly. (Tedy stručně řečeno těch, kteří po volbách zavrhli opoziční smlouvu a před spoluvládou s ODS dávají přednost současné koalici.) Ti doufali, že otevřením referenda mimo partaj vyřadí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
