Zeman na krok od Hradu
Lednová volba prezidenta může Českou republiku vrátit zpět do éry vlády Miloše Zemana a jeho komunistických aparátčíků. V případě, že se premiérovi Vladimíru Špidlovi nepodaří v ČSSD prosadit kandidaturu Otakara Motejla, kterého podporují strany vládní koalice, je Zemanovo vítězství téměř jisté.
Já se vrátím
„Tak kde můžu vyjádřit svůj názor,“ halasí šedovlasý muž v prázdném sále pražského Lidového domu. Je poslední listopadové pondělí a penzista Karel Špetl přišel podpořit svého prezidentského kandidáta v partajním referendu ČSSD. „Zaškrtl jsem pana Bureše,“ říká pak při odchodu sympatizant ČSSD, „protože se umí chovat kultivovaně. Ale hlavně jsem přišel vyřadit kandidáta Zemana. Chci zabránit tomu, aby na Hrad po prezidentu Havlovi vtrhlo hulvátství a sbor expremiérových poradců.“
O plebiscit ČSSD nakonec oproti očekávaným dvěma stům tisícům projevilo zájem zhruba desetkrát méně lidí. Zvítězil Miloš Zeman s necelými třinácti tisíci hlasy, nečekaně následovaný náměstkem ministra spravedlnosti Jaroslavem Burešem (6428 hlasů), ombudsmanem Otakarem Motejlem (5323 hlasů) a sociologem Martinem Potůčkem (1400 hlasů). Výsledek plebiscitu tak zmařil plány lidí z „protizemanovského“ křídla kolem premiéra Vladimíra Špidly. (Tedy stručně řečeno těch, kteří po volbách zavrhli opoziční smlouvu a před spoluvládou s ODS dávají přednost současné koalici.) Ti doufali, že otevřením referenda mimo partaj vyřadí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
