Přesně měsíc po německých parlamentních volbách vznikne staronová vláda. Toto úterý Spolkový sněm zvolí kancléřem opět Gerharda Schrödera a nová koaliční smlouva mezi sociálními demokraty (SPD) a Zelenými, podepsaná minulou středu, začne fungovat. Co se vlastně změnilo oproti předchozímu Schröderovu mandátu a hlavně poté, co mu Zelení pomohli vyhrát už málem ztracené volby? Aritmeticky vzato zůstalo vše při starém, ale posunuly se některé důrazy. Nová spolková vláda má 13 členů, o jednoho méně než vláda dosavadní, takže 3 staronoví zelení ministři - zahraničí, životního prostředí, zemědělství a ochrany spotřebitelů - svým počtem neodrážejí silnější vliv strany. Ten ale odrážejí některé závěry koaliční smlouvy, prohlášení lídra Zelených Joschky Fischera i články v německém tisku. Podle Fischera teď bude úsilí koalice spočívat ve „čtyřech energických letech obnovy“ (Der Spiegel). Za strukturálně nejdůležitější reformní projekt vicekancléř považuje vznik Německa přátelského vůči dětem, ať už z úplných rodin nebo narozených svobodným matkám či přistěhovalcům. Do deseti let by se Spolková republika měla v tomto smyslu přiřadit ke skandinávským zemím či Francii. K dalším prioritám patří zatím blíže neupřesněný „obrat v zemědělství“ a podpora alternativní energetické politiky. Konzervativní tisk (Frankfurter Allgemeine Zeitung, FAZ), blízký opozici, sice uznává posílený vliv Zelených, jenže německou budoucnost až tak idylicky nevidí. Už proto, že největší změnou ve vládě je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
