Británie se pokouší vybudovat masový systém vysokoškolského vzdělání již déle než čtvrt století. Její zkušenost je velmi poučná. Nejenom vláda, ale také Konfederace britského průmyslu CBI, byly přesvědčeny, že čím více bude lidí s vysokoškolským vzděláním, tím více bude v zemi vzkvétat blahobyt. Politikové předpokládali, že masový systém je nejenom hospodářskou nutností, ale že bude také mít blahodárný, společnost vyrovnávající, vliv. Oba předpoklady byly zpochybněny a přibylo podezření, že se takovou politikou láme, nebo alespoň otupuje těch několik špiček vysokého školství, které v Británii existují. Píše o tom přední anglická odbornice na vzdělání Alison Wolf především ve své knize Does Education Matter? (Je vzdělání důležité?) a naposled v červencovém vydání měsíčníku Prospect. Při své kritice dělí vysoké školství na dva různorodé procesy. Jeden se týká předávání znalostí a druhý vytváření nových znalostí a hodnot.
Vzdělání a blahobyt
Britský stát nyní věnuje přes 8 miliard liber na vysoké školy ročně. Pořídil si za to systém, který vzdělává více než 40 % osmnáctiletých a plánuje stav o deset procent vyšší. Není jisté, zda vytváří spravedlivější a hospodářsky výkonnější společnost, ačkoli o jedné věci nemůže být sporu - vysoké vzdělání jistě velmi prospívá jednotlivcům. Ve všech hospodářsky vyvinutých společnostech jsou na tom dnes lidé s univerzitními diplomy lépe s platem a se zaměstnaností než jejich spoluobčané. V rovnostářské…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
