Z pravice zaznívá první věcná stížnost na dosud neschválenou vládu. Vladimír Špidla se prý zcela nezakrytě chystá obsadit většinu míst ve sněmovně, mediálních radách i konsolidační agentuře svými lidmi. Proč to dnes nikomu nevadí, když Václav Klaus byl za podobný, navíc mnohem opatrnější postup velmi kritizován? Špidla opravdu zmíněné kroky připravuje. Pokud by chtěl jen posílit svou moc, bylo by to stejně špatné jako v Klausově případě. Ale na druhou stranu - pokud by chtěl zmíněné instituce reformovat, pak ať je ovládne co nejdříve.
Pravda elektrického sporáku
Z pohledu občana je lhostejné, zda na některém křesle ve sněmovně, v nějaké mediální nebo hospodářské radě sedí ten či onen člověk. Důležité je, aby veřejné instituce pracovaly co nejlépe a efektivně využívaly prostředků, které mají k dispozici. Když už zapnu sporák, očekávám, že se voda na kafe brzy začne vařit. Elektřinu platím, a tak mě nic dalšího nezajímá. Svého času upozornil francouzský sociolog Émile Durkheim na pravdu, která je dnes stále častěji citována: místo v úřadě, škole nebo třeba nevládní organizaci může obsadit třeba nesmírně schopný člověk, na poměrech v ní to ale nemusí nic změnit, pokud instituce nebude předtím reformována a nezačne se chovat jinak jako celek. Zkorumpovaný úřad zůstane stejně zkorumpovaný, i když se v něm postupně vymění všichni úředníci, škola stejně špatná, i když postupně propustí všechny staré a přijme nové učitele. Bez reformy to nejde. Zdá se,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
