Unie svobody je nejmladší a zároveň nejmenší stranou ve sněmovně. Řady jejích původních devatenácti poslanců navíc během volebního období opustili dva kolegové: Marie Machatá přestoupila do České strany národně sociální a Vladimír Paulík byl z Unie vyloučen kvůli machinacím s počty členů své domovské organizace v Blansku. Čtyřletá parlamentní kariéra ukázala, že se Unie svobody nemůže nazývat liberální stranou. Nicméně se jí i v zabetonovaných podmínkách smluvněopoziční éry podařilo prosadit několik programových bodů.
Otevřenost a antikomunisté
Těsně po minulých parlamentních volbách se zdálo, že Unie svobody patří mezi nejzásadovější strany ve sněmovně. Odmítla velmi lákavou nabídku od Miloše Zemana na významná křesla ve vládě s tím, že je pravicová strana a zpronevěřila by se tak svému programu. Unionisté také začali dobře. Jejich strana je první a stále jedinou partají, která na svých webových stránkách odhaluje svůj stranický účet. Občané si tak mohou nejen prohlédnout okamžitý stav stranického konta, ale i pohyby na něm za posledních 100 dní. „Naším heslem je, co není tajné, je veřejné,“ stálo také v programu US a strana toto heslo plnila. Stejně jako slib: „Budeme proto prosazovat přijetí zákona o svobodě informací.“ Což strana skutečně učinila, když podpořila senátní návrh zákona. Ze všech partají mají unionisté nejjasnější vztah k vyrovnávání se s naší minulostí. Byli totiž spoluautory zákona o nepromlčitelnosti zločinů komunismu a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
