Ty kostely jsou naše
Ještě před rokem se zdálo, že východočeské městečko Broumov se stává první úspěšnou vlaštovkou kulturního oživení venkova ve zdevastovaných Sudetech. Série koncertů, výstav a divadelních akcí, situovaných do chrámových lodí zdejších barokních kostelů, přilákala do Broumova tisíce lidí z širokého okolí a úsilí skupinky nadšených pořadatelů této týdenní akce přijeli osobně ocenit i předseda Senátu Pithart a prezident Havel. Radostný příslib kulturní tradice ale dostal už loni na podzim nečekanou trhlinu. Letní ruch ve zpustlých kostelích na Broumovsku totiž rozzlobil místního vikáře Josefa Zemana, který se rozhodl, že svatostánky na podobné účely už „nepůjčí“. A stalo se. Přinejmenším z letošního kulturního léta v Broumově nebude nic.
Cesta ke kořenům
V polovině 90. let se šéf zdejší chráněné krajinné oblasti a ekologický aktivista Jan Piňos pustil na Broumovsku do obnovy starých cest. A před pěti lety se k němu přidala skupina přátel, brněnských hudebníků zabývajících se pod hlavičkou sdružení Collegium pro arte antiqua interpretací staré hudby. Kraj orámovaný vedle malebných kopců i velkoryse pojatou skupinou devíti skvostných Dienzenhoferových kostelů z počátku 18. století jim doslova učaroval. Vyhnání původních německých obyvatel a padesát let komunistické devastace sice s Broumovskem udělalo své, novousedlíci se ale pokusili někdejší kouzlo zachránit. Začali s opravami poničených křížků a svatých soch a společně s Piňosem a místní samosprávou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
