Bushovy nervy

Pozornost českých médií je v posledních dnech zaměřena na verbální úlety českého premiéra, týkající se Izraele, Rakouska a Německa. Ve stínu kamer je ale ještě závažnější skandál, a to s nejmocnější zemí světa. S nadhledem jde říct, že Bushova administrativa přestává Českou republiku považovat za spojence. A špatný příklad z českého chování může vést k zabránění příštímu rozšíření NATO.

Šloufa známe dobře

Řeč diplomatů je komplikovaná. Žádná země na světě na jasnou otázku, jestli jsou vztahy mezi státy špatné, neodpoví upřímně. Je třeba číst mezi řádky a vést neformální setkání. Slova zástupců ministerstva zahraničí USA jsou depresivní. Všichni říkají to samé: v novodobé historii nebyly vztahy na horší úrovni. Jsme předmětem zájmu CIA, amerických kongresmanů a dokonce i samotného prezidenta George W. Bushe. Důvody jsou jednoduché: cesta náměstka ministra zahraničí Hynka Kmoníčka do Iráku, zbrojní obchody s Jemenem, prapodivný tendr na nákup stíhaček, ochota české vlády dodávat součástky pro íránskou elektrárnu Bušéhr, Zemanovy lži o teroristovi Attovi v Praze. Američany to vede k názoru, že jsme pro ně nebezpeční. Proč, když jsme tak bezvýznamná země? Protože jsme členy NATO. Američtí vládní úředníci se při neformálním setkání s českým novinářem často ptají, jestli zůstane po volbách ve funkci Jan Kavan a především pak na úřadu vlády Miroslav Šlouf. Jeho jméno zná na americkém ministerstvu zahraničí překvapivě téměř každý. "Už jsme několikrát…