Historiografie se po půlstoletém falšování dějin dostala v devadesátých letech do popředí čtenářského zájmu a na knižním trhu zdatně konkuruje beletrii. Zvolna se dozvídáme, že mnohé události probíhaly jinak, než jsme se učili, a že i rozvržení světel a stínů při jejich hodnocení bylo pochybné. Vedle nakladatelství Academia, jež v poklidné snaze o všeobsáhlost prezentuje hlavní proudy akademického bádání, a menších vydavatelů, jimž se čas od času podaří zazářit nějakým dějepisným bestsellerem, věnují dějinám větší pozornost zejména nakladatelství Paseka a Argo. V edičních plánech Paseky dominuje ambiciózní projekt mnohasvazkových Velkých dějin Koruny české, na nichž pracuje četný sbor českých historiků, Argo se může pyšnit edicemi Každodenní život a Historické myšlení, které řídí a připravuje Martin Nodl. V obou historických edicích převažují přeložené tituly, přičemž první představuje českým čtenářům nové historiografické přístupy a druhá se dotýká filozofie dějin. Právě v ní loni vyšla dvě zásadní díla, jež se vztahují k jednomu z nejspornějších období českých dějin, jímž je už šest století husitství. Monografii Idea národa v husitských Čechách napsal polistopadový šéf Historického ústavu AV ČR František Šmahel, přední medievalista, který se za normalizace dlouho živil jako tramvaják. Autorem obsáhlé syntézy Středověká hereze, v níž husitství zaujímá relativně nejvíc místa, je britský profesor Malcolm Lambert z univerzity v Bristolu.
Dobrodružství…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
