Autorita z obrazovky
Islám, druhé největší světové náboženství, nemá jednotné duchovní ústředí. Když prostí věřící hledají poučení nebo radu, obracejí se zpravidla na místní autority, jaké představují islámští učenci (ulamá) či právníci (fuqahá). Někteří z nich jsou uznáváni za autoritativní znalce správné víry a praxe v měřítku celého státu, leckdy i s širším mezinárodním přesahem. Takovéto prestiži se těší například šejch káhirské tisícileté islámské univerzity al-Azhar (dnes Sajjid Muhammad Tantáwí) a také nejvyšší egyptský islámský právník (muftí, dnes Nasr Faríd Wásil). Avšak zřejmě největší dopad v dnešním islámském světě mají slova šejcha Jusúfa al-Qaradáwího, jemuž k jeho slávě a uznání pomohl rozmach elektronických médií.
Venkovský kluk
Moderní doba zkomplikovala systém islámských autorit. Na jedné straně byla podlomena autorita šejchů mystických (súfíjských) bratrstev, kteří kdysi ukazovali cestu věřícím v rozmanitých barvitých okruzích lidového islámu, na druhé straně značné rozšíření obecné vzdělanosti přivedlo nemálo maturantů a vysokoškoláků, včetně mladé technické inteligence, k přesvědčení, že dokáží vykládat Korán a tradice stejně dobře jako absolventi klasických studií islámských náboženských věd. Z jejich řad se pak rekrutují vůdci a stoupenci soudobých radikálních islámských stran, hnutí a konspiračních skupin. Jiná, odlišná forma duchovní autority vznikla z rozšíření moderních médií: tisku, rozhlasu, televize a internetu. Možnost oslovit a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
