Volební zákon postavil ústavní soudce před delikátní rozhodnutí. Když ho zruší a tři hlavní politická seskupení se do roka nedohodnou na novém, pak v červnu 2002 nemáme podle čeho volit do sněmovny a hrozí nám nedozírná ústavní krize. A když zákon nezruší, komu tím prospějí? Jeho tvůrcům z ODS a ČSSD, nebo čtyřkoalici, proti níž byl zákon původně namířen, ale místo toho ji stmelil a podle dnešních průzkumů by jí vynesl drtivé volební vítězství? Minulou středu se brněnští soudci rozhodli všechny klíčové paragrafy zrušit. Ocitáme se tím v nejisté právní situaci. Je to však pořád lepší, než mít na dlouhá léta pokroucený zákon zaškrcující svobodnou soutěž politických stran. Verdikt vyčistil stůl i vzduch a otevřel možnost promyslet volební pravidla znovu a férově. Vzhledem k blízkosti voleb ale politici mají jen jeden pokus.
Ústa zákona
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach se před verdiktem svěřil se svým přesvědčením, že zákon projde, „pokud nepřeváží politický pohled ústavních soudců“. Copak ale lze mít na zákon, notabene volební, jiný názor než „politický“? Pan Škromach dobře reprezentuje rozšířenou představu, podle níž má soudce vystačit jen se čtením předpisu - být „ústy zákona“, jak to kdysi chtěli zákonodárci za francouzské revoluce. To je ovšem mýlka. Každý soudce má představu, jaký by měl být svět. Existují soudci konzervativci a soudci liberálové, soudci věřící v přísné tresty a soudci doufající v převýchovu. Jaký je z tohoto pohledu náš…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
