Ševardnadzeho dilema
Zásah policie proti gruzínské nezávislé televizi Rustavi-2 na konci října vyvolal pouliční protesty, které odhalily nespokojenost veřejnosti s vedením země a hluboké rozpory ve vládní straně Občanská unie. Televize sice funguje dál, ale razie podle vzoru sovětských totalitních praktik jen podtrhla trend, který se jeví už delší dobu. Ztrácí se naděje, že země dodrží prozápadní směr a nastartuje reformy.
Rovnováha je pryč
Občanská unie byla od svého založení v roce 1993 aliancí sovětské nomenklatury, inteligence a technokratů proti radikálním nacionalistům. Politika opatrných kroků jí v předloňských volbách zajistila parlamentní většinu, ale přesto zůstala rozpolcena na konzervativní a proreformní proud. Před rozpadem ji chránilo jen politikaření prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. Útok na televizní stanici však ukazuje, že tento muž už není ochoten balancovat mezi oběma křídly a přiklání se na stranu stoupenců starých pořádků. Pětimilionová Gruzie si v devadesátých letech zakládala na své prozápadní orientaci. Dařilo se jí tím odvracet mezinárodní pozornost od tristního stavu ekonomiky, nefunkčních státních struktur a autoritářského systému. Ale nyní, deset let po rozpadu Sovětského svazu, už nikdo nechce přimhuřovat oko nad neschopností učinit nutné nápravné kroky. Mnohým Gruzíncům se stýská po blahobytu sovětských dob. Vládní nomenklatura dosud nebyla schopna zajistit ani zásobování vodou a elektřinou v hlavním městě Tbilisi. Absence reforem,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
