Větší problém pro Rusko než pro nás
Rámeček
ASLAN MASCHADOV se narodil roku 1951 v čečenské rodině, která byla koncem 2. světové války násilně deportována do Kazachstánu (po pěti letech se směla vrátit zpět). V roce 1969 vstoupil do sovětské armády, po absolutoriu vojenské akademie v Leningradě (dnes Petrohrad) sloužil mj. jako plukovník dělostřelectva v Maďarsku (1981–86). Od roku 1994 působí v různých vysokých vojenských a politických funkcích v oficiálně nikdy neuznané Čečenské republice: jako náčelník generálního štábu, ministr obrany, předseda vlády; od ledna 1997 pak jako prezident. Je považován za čestného muže, který nebyl nikdy zapleten do nelegálního obchodu s ropou, únosů, teroristických akcí a podobných kriminálních činů. Po první rusko-čečenské válce, ze které vyšli Čečenci jako vítězové, však nedokázal vzdorovat kriminálním strukturám, ruským tajným službám a domácím islámským fanatikům: ve zničené a demoralizované zemi se mu nepovedlo prosadit demokratický režim, nezdařil se mu ani pokus o vybudování moderního islámského státu. Navzdory tomu se v roce 1999 ujal přímého velení čečenských ozbrojených sil v druhém rusko-čečenském konfliktu, který se změnil v klasickou partyzánskou válku; dnes žije v horách na území své republiky. Aslan Maschadov je ženatý, má dceru a syna.
Poslední válečný konflikt v Čečenské republice trvá už dva roky, ale Rusové stále nemohou oznámit světu, že dosáhli vítězství. Možná proto se stává aktuálním téma mírových rozhovorů. Hovoří se dokonce…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
