Pohrůžka svépomocné sbírky politických vězňů na stavbu památníku obětem komunistického režimu měla úspěch: Zemanův kabinet začal po třech letech slibů konečně jednat. Hodiny přitom ukazují nanejvýš za minutu dvanáct.Bývalý lágr Vojna, unikátně zachovalá připomínka dob rudého teroru, totiž pomalu mizí ze světa (Respekt č. 29/2001). Ředitel Okresního muzea Příbram, Josef Velfl, který se smutné památky po revoluci ujal, byl ještě před čtrnácti dny velmi skeptický: „Pokud vláda nepošle peníze ani letos, bude to velmi pravděpodobně znamenat definitivní konec tábora.“ Vládní úředníci se naštěstí dohodli a ministerstvo financí, které má pro letošek slibované čtyři miliony na záchranu pietního místa uvolnit, už jen „potvrzuje dokumenty“. Peníze by prý do Příbrami měly dorazit do konce prázdnin. „Jestli to bude v srpnu, tak to zvládnem, ale věřit tomu budu, až uvidím peníze,“ říká opatrně ředitel Velfl. Přeměnit lágr Vojna v památník tisíců lidí, kteří tu za dob komunistického diktátu vytrpěli roky mučení, bití a otrocké práce v uranových dolech, napadlo prezidenta Václava Havla v roce 1992, kdy tábor krátce navštívil. Tošovského vláda pak nápad schválila a v roce 1999 Zemanův kabinet slíbil Vojnu převést z ministerstva obrany právě na Okresní muzeum Příbram. Plán se ale zpozdil a vinou toho ministerstvo kultury neposlalo příbramským ten rok na péči o Vojnu žádné peníze. Jen ochranka, která hlídá areál před vandaly,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
