Vše povoleno
Musí politik za všech okolností naslouchat názoru lidu a řídit se aktuálními výzkumy veřejného mínění? To asi těžko. V takovém případě by se totiž v této zemi za zločiny popravovalo (ačkoli nám to zakazují mezinárodní smlouvy), neodváděly by se skoro žádné daně, nevstoupili bychom do NATO a pro Romy by platily přísnější zákony. Takže má politik veřejné mínění úplně ignorovat? To asi také ne, to bychom totiž rovnou mohli zrušit volby a odevzdat správu veřejných věcí do rukou nějakého osvíceného diktátora. Tak jak to vlastně je? Premiér Zeman v tom má jasno.
Prognostik má úctu rád
„Většina politiků v naší zemi jsou extroverti, co si váží veřejného mínění a dbají na popularitu, zatímco já patřím k minoritě introvertů - pro mě je důležitější sebeúcta než veřejné mínění,“ prohlásil před dvěma týdny premiér v rozhovoru pro MF Dnes. Nechytejme hned Zemana za slovo. Politik má určitě právo - a někdy přímo povinnost - jít proti převládajícím náladám obyvatelstva: servis, který mu platíme, by mu měl totiž umožnit, aby věci nahlížel ze širší a delší perspektivy a ve všech souvislostech. Sám Miloš Zeman to také několikrát učinil a udělal správně: příkladem může být jeho odpor vůči protiromské zdi v Matiční ulici, o jejíž užitečnosti byla přesvědčena drtivá většina Čechů. Avšak stejně jako by se politik neměl poddávat choutkám davu, neměli by mu zase občané dovolit, aby je pánovitě a bez diskuse strkal, kam nechtějí. A právě o to v posledním premiérově…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
