Komerční banku dostane podle vládního verdiktu francouzská Société Générale za 40 miliard korun. Zemanův kabinet tak fakticky ukončuje privatizaci českých bank. Většina zahraničních i domácích ekonomů od této rozsáhlé operace očekávala vyšší výkonnost bank a stabilizaci celého bankovního sektoru. Rovněž si slibovali, že se tak ucpe důležitý mimorozpočtový zdroj na podporu neproduktivních podniků. To jednak mohlo zlepšit vyhlídky veřejných rozpočtů, jednak zvětšit tlak na výkonnost podnikového sektoru. Mimorozpočtový „kohoutek“ se nepochybně ucpal a také finanční výkonnost i produktivita zdejšího bankovního sektoru se postupně zvyšuje. Jen stav českých veřejných rozpočtů se zlepšit nedaří.
Půjčka za (státní) oplátku
Od druhé poloviny devadesátých let hleděli ekonomové se stále většími obavami na velké české banky. Ekonomům tolik nezáleželo na jejich výkonnosti či prospěchu jejich akcionářů. Dobře si ale uvědomovali, jak vážnou hrozbu mohou znamenat pro soustavu veřejných financí. Mezi bankovnictvím, zvláště velkými bankami, a ostatními podniky existuje jeden velký rozdíl. Normální podnik se v okamžiku, kdy prohospodařil svůj kapitál (a vlastní jmění je záporné), stává postrachem pouze svým věřitelům, kterým se nevrátí jejich půjčky v plné míře. Velká banka se ale v takovém okamžiku stává postrachem ministerstva financí a státního rozpočtu. Běžný podnik nemá zase tak mnoho věřitelů, ovšem věřiteli například Komerční banky jsou statisíce jejích…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 33 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
