Už třetí týden hýbe Francií svědectví někdejšího šéfa zpravodajských služeb v Alžírsku a dnes generála ve výslužbě Paula Aussaressese, který ve svých právě vydaných pamětech popisuje zvěrstva páchaná francouzskou armádou během alžírské války v letech 1954 až 1962. Aussaresses přiznává čtyřicet let popíraný fakt, že mučení a zabíjení zajatců v Alžírsku patřilo mezi běžné praktiky vojáků, o nichž navíc tehdejší vláda v Paříži věděla. Generálovo svědectví řízlo do hnisající rány novodobých francouzských dějin a sáhlo na svědomí celé jedné generaci politiků, k níž patří mimo jiné bývalý i současný prezident Francois Mitterrand a Jacques Chirac. Francouzskou veřejnost pak Aussaresses zmrazil přiznáním, že žádného ze svých činů nelituje.
Zlomí se a promluví
Pověsti o nelidském zacházení se zajatci začaly kolovat po Francii už v roce 1957, kdy alžírští povstalci z Fronty národního osvobození (FLN) bojující za nezávislost země na Francii znásobili útoky proti francouzským kolonialistům. Tehdejší vláda socialisty Guye Molleta podepisuje dekrety o převedení soudní moci v Alžírsku do rukou armády a pověřuje generála Jacquesa Massua, aby v Africe „zřídil pořádek“. Dochází k prvním popravám členů FLN bez soudního procesu. Massu, sám pověstný krutostí, si na pomoc přivolává Aussaressese a jeho „eskadron smrti“. Týrání a následné zabití se stává široce užívaným způsobem likvidace jak stoupenců FLN z řad původního obyvatelstva, tak později příslušníků…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 31 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
