V jiné evropské zemi by to už nebylo možné. Jako každý rok i letos se během následujících dvou měsíců dozví šedesát tisíc zájemců, že letos nesmějí studovat na vysoké škole. A jako každý rok to nezpůsobí žádné velké protesty ani žádnou akci, která by krizi ve vzdělávacím sektoru napravila. Mladí lidé chtějí investovat do vzdělání svůj čas i peníze. Prospěli by tak společnosti, která víc než co jiného potřebuje vzdělané lidi. Co tedy říci o institucích, které tomu brání - konkrétně o vysokých školách? Jedině to, že společnosti škodí.
Chyba v domácí úloze
Nedůstojné prostředí přijímacích zkoušek i fronty nešťastných kandidátů na studia jsme zdědili po komunistickém režimu. Deset polistopadových let nám příslušní úředníci a akademici slibovali, že se to zlepší. Nejdříve doporučovali čekat, až přejdou nejsilnější ročníky. Když přešly, slíbili další řešení na letošní, jedenáctý rok. Úředním zásahem totiž byla před čtyřmi lety zavedena povinná devátá třída, a tak letos maturuje pouze 25 tisíc studentů. Při bezmála padesátitisícové kapacitě vysokých škol nebude s přijímacími zkouškami žádný problém, slibovali všichni od ministra po posledního úředníka na univerzitě. Lhostejný přístup, že problém nějak „vyhnije“, se opět vymstil, samozřejmě občanům. Přihlásily se totiž zástupy těch, kdo neuspěli dříve, a zklamaných žadatelů o studium tentokrát možná bude ještě víc než obvykle. Ani napříště nemá smysl čekat, že samotné školy něco zlepší. Užitečné ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
