Pro pochopení melodramatických peripetií „případu Elián“ je zapotřebí si uvědomit výjimečnost postavení kubánského exilu v USA. Kdyby byl tento dnes snad nejslavnější Kubánec třeba Mexičan, nikdy bychom se o něm nedozvěděli - imigrační úřady USA by ho bez velkých cavyků deportovaly zpátky za Río Grande. „Případ Elián“ se ale na druhé straně s nejvyšší pravděpodobností stane také mezníkem, signalizujícím konec této historicky podmíněné výjimečnosti.
Výjimečná menšina
Kubánský exil v USA, to je především prosperující velkoměsto Miami s vlastní „malou Havanou“, příjmy na hlavu daleko převyšujícími jakoukoliv další hispánskou skupinu v USA a vlivem na zahraniční politiku Washingtonu, o němž si mohou nechat jiné nátlakové skupiny v USA jenom zdát. Kubánci bývají označováni za hospodářsky nejúspěšnější poválečné imigranty do Ameriky vůbec. Jejich výjimečnost však spočívá především v desetiletích obratného proplouvání kalnými a emocionálními vodami kubánsko-amerických vztahů. Kubánský exil až dosud těžil ze svého image nesmiřitelného soka Fidela Castra, který si pro své zásluhy v boji proti komunismu zaslouží zvláštní ohledy a privilegia. Automatická politizace každé záležitosti dotýkající se této strategické menšiny ovšem v posledních desetiletích zakrývala postupně se měnící složení, preference a názorové tříbení uvnitř této dynamické komunity.
Špatně rozehraná karta
Zatím poslední karta, na niž až dosud triumfující miamský…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
