Španělská kost v českých ústech
V předvečer globálního světového střetu mezi demokracií a dvojí totalitou - holocaustem a gulagem, respektive socialismem v podobě národní (nacistické) a internacionální (marxisticko-komunistické) - došlo k zásadnímu tříbení duchů v republikánském Španělsku, kde v únoru 1936 zvítězila Lidová fronta a v červenci téhož roku proti ní vystoupila armáda vedená generálem Frankem. Občanská válka, která trvala bezmála tři roky, skončila vítězstvím frankistů. Mír vyhlásil generál na jaře před šedesáti lety.Historicko-politická hodnocení těchto událostí dodnes vyvolávají celou řadu emotivních či ideologických vášní. Už od třicátých let nás obchází pověstné strašidlo fašismu, proměněné v axiomatickou nadávku, o jejíž oprávněnosti se ve slušné společnosti nediskutuje. I když by se mělo přihlížet k různorodým objektivním okolnostem, je pojem fašismus obtížen podivně vágní obecnou symboličností. Britský politolog Noel O'Sullivan v knize Fašismus (CDK, Brno 1995) například shledává počátky politického aktivismu fašistického ražení již v některých osvícenských tradicích 18. století a v následných „inženýrských“ pokusech o společenskou přestavbu. Nedávná francouzsko-německá diskuse historiků Francoise Fureta a Ernsta Nolteho (viz např. revue Střední Evropa 78–79/1998) ukazuje, že problém přesné definice totalitních režimů je stále aktuální a vzhledem k množícím se holisticko-totalitním pokušením bude možná časem ještě aktuálnější.
Železný vzor
Ponechme však…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
