Vstoupí Česká republika do dějin tím, že jako první postkomunistická země uspořádá ve svém hlavním městě schůzi nejvýznamnějších finančníků planety? Pro řadu lidí ovšem otázka na tutéž věc stojí jinak: pustí se stát do megalomanské akce, jež může skončit ztrátou několika miliard a grandiózní ostudou? Alespoň částečnou odpověď budou stoupenci i odpůrci akce znát v nejbližších dnech. Nový ministr financí Ivo Svoboda oznámil, že bez ohledu na předchozí závazky Klausova kabinetu zvažuje zrušení vládních záruk na již dohodnuté výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, jehož pořadatelství se na rok 2000 českým diplomatům podařilo získat.
Rudý palác nestačí
Před čtyřmi lety připadala všem celá věc jako dobrý nápad. Česká ekonomická reforma dosahovala svého vrcholu a nejprestižnější světové ekonomické fórum mělo sloužit jako „demonstrace úspěšnosti českého hospodářského zázraku“. Čeští velvyslanci rozhodili sítě a jejich schůzky s bezmála dvěma stovkami ministrů financí a guvernérů státních bank přinesly ovoce: předloni byla v konkurenci Jihoafrické republiky, Nizozemska a Spojených arabských emirátů vybrána Česká republika. Zasedání Mezinárodního měnového fondu není ledajaký podnik. Zúčastní se ho více než patnáct tisíc zástupců vlád, světových ekonomů, finančníků a podnikatelů. Vždy dva roky po sobě se schází v sídle MMF ve Washingtonu a každý třetí rok se koná v cizině. O právo uspořádat kongres bojují více či méně usilovně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
