Smaragdový ostrov zažije tento pátek dvě souběžná referenda, jež mají uvést v život tzv. Velkopáteční smlouvu o uspořádání Severního Irska (viz Respekt č. 17/98). Třicetistránkový, svým významem skutečně historický dokument před měsícem podepsali zástupci nacionalistických a unionistických stran za účasti britského i irského premiéra a Clintonova vyjednavače, senátora George Mitchella. Proč vlastně dvě referenda?
Čert vězí v detailu
Voliči v Severním Irsku budou hlasovat o Velkopáteční smlouvě jako takové - o ustavení vlastního severoirského parlamentu, vzniku přeshraničních organizací s ministerskými pravomocemi či o Radě ostrovů, v níž by Irové jednali s Angličany, Skoty a Velšany. Vyřkne-li většina ANO, poprvé za 300 let si obě komunity symbolicky podají ruku a přestanou na sebe pohlížet s nenávistí a podezřením. Voliči v Irské republice budou týž den hlasovat o úpravě ústavy - o vynětí dvou článků, kterými si jejich země přisvojuje právo na 6 zbývajících hrabství ostrova, tedy na celé Severní Irsko. Vynětím těchto článků premiér Bertie Ahern galantně odpověděl na Blairův návrh zrušit konstituční zásadu partition z roku 1920 - vyčlenění oněch 6 hrabství z pravomoci Dublinu. (Irští voliči se navíc vysloví k zavedení eura, což vyvolalo kritiku, že se tu míchají dvě odlišná témata a lidé budou zmateni.)
Větší význam má referendum severoirské. Nejde pouze o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
