Pouhým okem neviditelná hvězda, zatím zapsaná v katalogu Waltra Glieze pod číslem 710, se za 800 tisíc let přiblíží ke Slunci. Svou drahou zasáhne vnější mračno spících komet. Probudí je, „poruší jejich kruhy“ neboli naruší jejich oběžné dráhy, což způsobí invazi komet do vnitřní planetární soustavy. Může se to prý stát. Podle prastarých legend se staroíránský prorok Zarathustra od svého pána dozvěděl, že „když beránek rozlomil šestou pečeť, nebeské hvězdy začaly padat na Zem, a když beránek rozlomil pečeť sedmou, nastalo na nebi mlčení“.
Ke 100. výročí založení ondřejovské hvězdárny, jehož oslavy v tomto týdnu vrcholí, a k 650. výročí založení Univerzity Karlovy natočil režisér Josef Císařovský hodinový televizní dokument nazvaný poněkud apokalypticky právě podle Zarathustry Nebesa zmizela, jako když se zavře kniha. Z filmu však apokalypsa rozhodně nevyzařuje, mnohem spíš jakási šťastně bolestná závrať z pocitu pomíjivosti a věčnosti zároveň. Z uvědomění si univerza.
Vzhlížením shlížím
Film, který předkládá kapitoly z historie české i světové astronomie, představuje prahvězdárnu, vůbec první rekonstrukci pravěkého rondelu, astronomické observatoře i svatyně, pokračuje antickými pohledy na kosmos, předvádí impresivní tanec krystalů v Keplerově Kosmografickém mysteriu. Připomene srážku názorů Tycha de Braha a Johannese Keplera. Připomene zapomenutého génia Jana Marka Marcuse z Kronlandu, kterému jeho objev vyfoukli Angličani. Bratry Friče…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
